Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

reklama

35 fotek, 14.2.2016, 106 zobrazení, 117 komentářů | dokumenty, města, umělecké, zábava
ALB 933
Trochu to cestování po Pyrenejích na chvilku přeruším, dám si v klidu další fotky dohromady, a potěším se unikátním pražským kouskem.
Je to tak, Cross Club v Holešovicích nás nenechal v klidu.Musel jsem se násilím odtrhnout od focení, tak moc se mi to líbilo. Těším se, jak si tam zajdu při pěkném počasí :-)
40 fotek, listopad 2003 až březen 2016, 147 zobrazení, 156 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města, umělecké
ALB 932
Rozloučení s Barcelonou musí být ve velkém stylu. K tomu se hodí jedině dva velikáni – katalánec Joan Miró i Ferrá (1893-1983)- malíř, sochař a keramik a americko - kanadský architekt Frank Owen Gehry. Možná mají oba dva společné to, že je můžete buď beze zbytku obdivovat, nebo hluboce nenávidět. Lhostejným nenechají nikoho :-)

Stáhl jsem několik obrázků od Miró, aby se lépe přiblížilo jeho muzeum nebo park, který má jako dominantu jeho 22 metrů vysokou sochu *ŽENA a PTÁK*¨

Pobyt v tomto krásném městě jsme zakončili prohlídkou dominanty přístavní promenády a olympijské vesnice, kterou je *ZLATÁ RYBA*F.Gehryho, která je jeho prvním veřejným projektem u příležitosti letních OH v roce 1992. Zde asi začínaly jeho projekty spojené s počítačovou animací a 3D projekcí – prostě úchvatný zážitek se kolem ní pohybovat

Tak tímto se rozloučíme s Barcelonou a těšíme se na překvapení :-)
40 fotek, 8.7.2009, 109 zobrazení, 102 komentářů | cestování, města, umělecké, zábava
ALB 931
35 fotek, 8.7.2009, 1 224 zobrazení, 97 komentářů | cestování, města, zábava
ALB 930
Následující report je převážně z pověstného barcelonského korza Las Ramblas. Máte tu všechno – od podivínů v různých maskách, přes výborné hamu papu až po relax.
Nebo se jen tak kochat atmoškou toho místa :-)
45 fotek, červenec 2009, 848 zobrazení, 138 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města
ALB 929
Barcelona nahoře při krátkém zastavení u stadionu nad městem připomíná XXV. letní olympijské hry konané v době od 25. července až do 9. srpna 1992. Zúčastnilo se jich 9 956 sportovců (7 010 mužů a 2 851 žen) ze 169 zemí. Soutěžilo se v 286 disciplínách 32 sportů.
Jistě každý zná slavnou píseň Barcelona v podání dvojice mistrů zpěvu Freddie Mercury a Montserrat Caballé: https://www.youtube.com/watch?v=7icIbZYvEtk

Barcelona dole v městě nabízí zejména Plaza de toros Monumental, stoletou arénu v Katalánsku, kde se pořádaly v r.2011 poslední býčí zápasy. Jako perlička je seznámení s místním exotem, který chodí nahý po městě. Má jen vytetované plavky a z oblečení části bílých podkolenek, pásek, čepici a sandály. Když si dáte tu odvahu si s ním popovídat, tak zjistíte jeho drsný a současně laskavý humor, a jeho provokativní nadhled nad lidskou malostí.
Až ho potkáte, zkuste to.
38 fotek, 8.7.2009, 4 711 zobrazení, 87 komentářů | cestování, města
ALB 928
Z pověstného barcelonského korza Las Ramblas, kam zajdeme v jiném albu, jsme nyní na Rambla de Mar. Přístavu vévodí monumentální pomník se sochou Kolumba, který je vysoký 7,7 m. Je zároveň vyhlídkovou věží, na kterou lze vyjet výtahem umístěným uvnitř sloupu. V dálce je vidět i věž Torre Agbar francouzského architekta Jeana Nouvela

Katalánci mají zvláštní nadání stavět pomníky tomu, kdo jim ve své podstatě přinesl úpadek. Platí to i o Kryštofu Kolumbovi. Když v roce 1493 přijali katoličtí králové Isabela Kastilská a Ferdinand II. Aragonský Kolumba po návratu z jeho první výpravy do Ameriky právě v Barceloně, málokdo tušil, že objevení Nového světa nepřinese městu mnoho dobrého. Obchodní aktivity se totiž brzy přesunuly k Atlantiku a Barcelona ztratila svou pozici.
58 fotek, 7.7.2009, 148 zobrazení, 162 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města, události
ALB 927
Tak jako architektonicky poznamenal Josip Plečnik svoji rodnou Ljublaň, tak poznamenal Antonio Gaudí svoji Barcelonu. Sagráda Família je sice pupek jeho tvorby, ale Je příjemné vidět i jiné domy, park Güell, komíny, divadlo, nebo dokonce jen lavičky ve městě. Měl neskutečnou fantazii a také kliku na počasí. U nás by ty kachlíky po dvou zimách opadaly

Navštívili jsme dva nejznámější domy – mořský Casa Mila s balkony ve tvaru chaluhy a střechou plnou komínů, a druhý - divadelní - Casa Batlló s balkony ve tvaru divadelních masek.

Za zmínku stojí i dosti opomíjené hudební divadlo Orfeo Catala, založené v roce 1891 pány Lluís Millet a Amadeo Vives , kteří propagovali sborovou hudbu v Katalánsku . Budova divadla - Palau de la Música Catalana – byla dokončena v roce 1908
50 fotek, 7.7.2009, 251 zobrazení, 140 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města, události
ALB 926
Začít alba z Barcelony jinak než nejsledovanější stavbou kostela Sagrada Família by bylo asi špatně. Asi proto je dosud ve výstavbě, ale náročnost tohoto díla ten čas plně reprezentuje. Sice naše první zastavení bylo nahoře u stadionu, ale tímto musíme začít.

V Barceloně jsem byl dvakrát - v roce 1991 a 2009, a pokaždé jsem stavbu prolezl jak se dalo. Všechny fotky v nasbíraném množství se nedají ale najednou použít, proto jsem zvolil záběry z práce v interiéru a z muzea jako dokument doby. Dnešní stav je jistě mnohem dál, přesto se uvádí, že je stav asi v jedné polovině díla. Podle plánů by měla být stavba dokončena v roce 2026, tedy 100 let po Gaudího úmrtí. Antonio Gaudí ji navrhl už v roce 1882, ale stavbu zahájil až v roce 1883. Jeho snem bylo, aby byla postavena jen z darů, tak řadu let stagnovala pro nedostatek financí

Asi největší turistická atrakce Barcelony, obdivovaná pro svůj architektonický styl a neuvěřitelný interiér, dokázala pohnout Španělsko ke krokům na její dokončení. Další slova jsou zde zbytečná, snad jen pro zájemce je zde nabídnuta oficiální animace, jak bude katedrála La Sagrada Família vypadat po dokončení v roce 1926 :-)

http://www.designvid.cz/architektura/spanele-vytvorili-animaci-dokoncene-sagrady-familie.html<http://www.designvid.cz/architekt/spanele-vytvorili-animaci-dokoncene-sagrady-familie.html
50 fotek, 6.7.2009, 124 zobrazení, 178 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, příroda
ALB 925
Zpátky do Pyrenejí. Před Barcelonou jsme měli ještě poslední zastávku v přírodě, v údolí a městečku Vall de Boí , kde je unikátní soubor devíti románských staveb z 11.až 12. století. Většina z nich zachovala v téměř původním stavu. Jen některé fresky byly nahrazeny kopiemi a přemístěny do Národního muzea katalánských umění v Barceloně. Nestihli jsme projít všechna místa, přece jenom je to rozprostřeno v délce asi 10 kilometrů, a tolik času zase nebylo.

Hned na kraji, kde jsme zastavili, nás přivítal svou vysokou štíhlou zvonicí nepřehlédnutelný kostel svatého Klimenta v Taüllu se hřbitůvkem. Šlechtický rod Erillů, kterému to území po vítězství nad muslimy patřilo, využil ukořistěné bohatství k posílení své reprezentace a pozval stavitele ze severní Itálie. Stavby kostelů s věžemi opravdu připomínají Itálii - jsou provedeny v tzv. lombardském stylu, který není nikde jinde ve Španělsku.

Vlastně celá vesnice je v jednotném stylu kámen a dřevo, obyvatel je zde asi 1000 a žijí zřejmě ponejvíc z turistického ruchu. Zdejší kostely jsou vyzdobeny unikátními nástěnnými malbami zobrazující Krista Pantokratora a další výjevy ze Starého a Nového zákona a Apokalypsy.
Také jsou zde ornamenty, kde nikdo nevěří, že jsou staré stovky let :-)
44 fotek, červen 2014 až březen 2016, 114 zobrazení, 185 komentářů | klasická-fotografie, města, zábava
ALB 924
Poslední album z Poděbrad už je jen tak na pohodu, že nám tam bylop dobře a že je to dobré místo na výlet :-)
40 fotek, červen 2014 až březen 2016, 158 zobrazení, 140 komentářů | architektura, dokumenty, klasická-fotografie, města, události
ALB 923
Přiznávám, že jsme do Poděbrad nejeli až tak náhodou.
Měl jsem v ruce chvilku k dispozici starou knihu fotografií s půvabnými texty, a ta kniha neměla uveden rok pořízení fotografií ani autory. Až podle textu u fotografie Poděbrad jsem její stáří určil. Byl to rok 1896. V tomto roce totiž byla instalována socha krále Jiřího z Poděbrad, a letos to bude právě 120 roků. Chtěl jsem tuto 120 let starou fotku porovnat s dneškem, protože mám pocit, že byla původně blíž k hradu, ale nikde o tom přesunu nebyla zmínka – tak mi to pomozte rozluštit.

Každopádně letos je v Poděbradech v sobotu 4. června velká slavnost krále Jiřího, kterou si nenechám ujít. Pokud na ni přijedete, můžeme se tu potkat. My tam budeme
S tou starou knihou bude ještě práce – chci vydat několik alb a několik míst porovnat se skutečností. Prostě práce jako na kostele, ale letošní výročí 120 let mi dává do konce letošního roku motivaci :-)

Konec 19. století byl pro české země významný. V roce 1874 byla blahoslavena Svatá Anežka Česká, abatyše a dcera prvního českého krále Otakara I. V Poděbradech byla provedena v roce 1898 novogotická úprava kostela Povýšení sv. kříže, vztyčena socha krále Jiřího 1896 a instalována socha sv. Václava 1884. To všechno a ještě jiné bylo důvodem naší krátké a krásné návštěvy

V roce 2008 jsem dělal opis části rukopisu popisu budov a obyvatel z roku 1848 před celkovým zrušením nevolnictví, zpracovaného Františkem Palackým, který se týkal mého bydliště a blízkého okolí. Pro zajímavost uvedu pro představu údaje o počtu domů / počet obyvatel z té doby:
Poděbrady 352 / 3.076
Sadská 368 / 2.404
Chlumec 331 / 3.061
Nimburk 240 / 2.815
Rožďalowice 240 / 1.513
Lysá 427 / 3.003
Mělník 199 / 1.581
Křinec 141 / 1.141
A moje vesnice 130 / 897 Jo, taková to byla doba :-)
42 fotek, 4.3.2016, 379 zobrazení, 201 komentářů | klasická-fotografie, města, zábava
ALB 922
Byl pátek a nebylo třináctého, zato ten den po dlouhé době svítilo sluníčko – byl krásný den
33 fotek, březen 2016, 545 zobrazení, 167 komentářů | dokumenty, klasická-fotografie, města, umělecké
ALB 921
Sluníčko na krátkou chvilku potěšilo a výlet do Poděbrad se netušeně podařil. Sháněli jsme nějaké dárky, poběhali kde co, a nakonec se na nás štěstí usmálo vlastně u našeho prvního zastavení, kde jsme netušili, jak dobře se tu dá být.

Objednávka byla na kuličky do náramku Pandura, o kterých vím, jak jsou nesmyslně předražené. V Poděbradech mne mile překvapilo, že v obchodech znají cenu peněz a nedělají z místních lidí hlupáky. Pančované neopravitelné stříbro nebo železo prostě nevedou. Po oběhnutí města jsme dostali tip na prodejní galerii JB Koncept přímo na Jiřího náměstí, kde jsme vlastně začínali. A asi to tak bylo dobře, protože jsme to všechno pokoukali a dobře nakoupili. Tam totiž prodávají ty kuličky krásné skleněné, možná i s kovovým kroužkem, ale za cenu normální pro radost z té krásy :-)

Také mi potěšilo, jak byl interiér nádherného původního měšťanského domu čp. 37 vkusně zařízen. Byl jsem překvapen, že společnost Blažek Glass s.r.o. nejen patří historicky do Poděbrad od roku 1938, ale v současnosti zaměstnává 65 zaměstnanců. Dodává do celého světa své originální skleněné pilníky, tradiční dekorované sklo, křišťálové urny, trofeje, skleněné šperky a další skleněné zboží, a šíří slávu Poděbrad jako kdysi ... co povídám, přijeďte se podívat a třeba si i něco hezkého vybrat

Za to díky moc a moje poklona :-)
MONSERRAT 14
55 fotek, červenec 2009 až březen 2016, 241 zobrazení, 202 komentářů | cestování, kultura, události
ALB 920
Z přenádherné Ordesy jsme měli další krásné zastavení na cestě, na které jsme byli opravdu zvědavi. Čekal na nás klášter Montserrat, který byl už pouhých asi 40 km od Barcelony, kam jsme se upřímně těšili nejvíc. Po chvilce jízdy už jsme viděli zadní stranu erodovaného vápencového horského masivu Montserrat, který z dálky připomíná dračí zuby nebo obrovskou pilu. Nejvyšší vrchol Sant Jeroni dosahuje výšky 1236 metrů. Z druhé strany je benediktinský klášter stejného jména, významné poutní místo Katalánska.

Klášter byl založen roku 1025 opatem Olibou[1] na památku zjevení Panny Marie na montserratské hoře. V románské bazilice je uschována La Moreneta, černá madona - patronka Katalánska. Je umístěna podle mne ve výklenku původní jeskyně, kde se údajný zázrak měl konat. Většinou to nedělám, abych prošel turisticko-náboženské trasy. Například v Lourdes jsem úplně citelně vnímal negativní energii byznysu bolesti a uznávaného zázraku. Zde mne to naopak úplně přitahovalo, postupoval jsem uličkou v zástupu a trpělivě čekal, až přijdu na řadu. Bylo to úžasně silné a emotivní setkání s touto patronkou. Přišlo mi, že zde je to duchovní místo opravdu čisté a opravdu duchovní. Zkušenost ať si zažije každý sám, já se svojí byl spokojený :-)

A přece jedna nespokojenost tam proběhla, ale přišel jsem na ni až doma. Při odjezdu jsme se zastavili u stánků s výbornými sýry. Velká ochutnávka a samozřejmě nejlepší byl nejdražší. Ale co, *jsme tu jen jednou* jsme si řekli, a koupili jsme ten drahý. Nebyli jsme jediní. Sýr už byl zabalený na cestu, prost+ě pohoda. Až doma jsem poznal, že to, * jsme tu jen jednou*, si řekl i ten dobrý obchodník a podvedl nás nějakým svým zmetkem, co se skoro nedal jíst.

Do těch míst s tak dobrou energií se to prostě nehodilo
50 fotek, červenec 2009 až únor 2016, 103 zobrazení, 166 komentářů | cestování, příroda
ALB 919
Přiznávám, že změna strávit celý den v přírodě na túře byla velice příjemná a nejen mně. Národní park Ordesa y Monte Perdido nás přijal s otevřenou náručí a my jeho. Je jedním z nejstarších národních parků ve Španělsku a leží v Pyrenejích podél francouzských hranic. Vzdušnou čarou je vzdálen přibližně 240 km na východ od Bilbaa a asi stejně tak od Barcelony, postupnému cíli naší cesty. Ale bude ještě něco mezi tím a něco potom, tak si to potěšení necháme narůstat

Park má rozlohu 155 km?, a za chráněné území zde byl vyhlášen roku 1918, následná reklasifikace a rozšíření parku do dnešní podoby proběhlo v roce 1982 a stal se tak světovým přírodním dědictvím UNESCO. Dominantou parku je vrchol Monte Perdido (3354 m). Mezi zdejší faunou vyniká zvlaštní vychochol pyrenejský, drobný hmyzožravec, který připomíná krtka s ocasem dlouhým jako potkan. Byl tak zvláštní, že jsem si jeho fotku vypůjčil.

Rostlinnými endemity parku jsou orlíček pyrenejský a lomikámen. Jinak kytek tam bylo kolem tolik, že já, jako laik, jsem byl jejich krásou tak unesen, že jsem šel skoro celou cestu sám a poslední, s hlavou u země. Co mám povídat :-)
45 fotek, 4.7.2009, 148 zobrazení, 143 komentářů | cestování, dokumenty, lidé, města, události
ALB 918
Kousek od kláštera Leyre leží v nadmořské výšce 818 metrů na úpatí Pyrenejí malé městečko JACA s řekou Río Aragón. Nádherné okolí jako všude kolem dává tušit ráj turistů v zimě i v létě a asi 16 tisíc obyvatel to nijak neruší. V minulosti po mnoho desetiletí byla Jaca hlavním městem Aragonského království a vojensky střeženým přechodem v Pyrenejích. Obcházeli jsme po mohutných hradbách citadelu Castillo de San Pedro ze 16. století obklopenou příkopem. Má jako jediná stavba svého druhu ve Španělsku tvar pěticípé hvězdy a bylo možná stavebním vzorem pro jiné vojenské stavby i jinde ve světě. Bohužel byla zavřená, tak z prohlídky nebylo nic

Měli jsme nějaký volný čas na prohlídku města, byla zde krásná atria obytných domů, která jsem už nikdy nikde jinde na svých toulkách neviděl. Z průvodce se návštěvník dozví, že je zde třeba muzeum středověkého umění Museo Diocesano, v němž je umístěna vzácná sbírka románských a gotických fresek z okolních kostelů. Nebo potká dřevěné sochy, jejichž původ sahá až do 12. století. Nebo v kostele San Salvador y San Ginés bude obdivovat jedinečný modelovaný sarkofág, v němž leží infanta Doňa Sancha, sestra Sancha Ramíreze. Tam jsem se pro nedostatek času také nedostal, jen jsem v ulici potkal sochu prvního krále Aragony Ramiro I (1007 - 1063), který formuloval první chartu pro královského města Jaca. Zákony byly asi dobré, protože byly vzorem pro jiná města až do pozdního středověku. Sancho Ramirez byl jeho nástupce

Pro poutníky na tzv. Svatojakubské cestě je významné, že tu je jedna z nejstarších katedrál. Byla postavena v letech 1076 – 1130, je poměrně nízká, zdobená nápadným románským portálem, kamennými plastikami a dřevěným vyřezávaným štítem. Interiéry jsou zařízeny v gotickém slohu, který je na některých místech až nezvykle zdobný.
A nyní pro nás nastal šok ze shledání s naší dávnou minulostí. Jsou zde uloženy ostatky moravské princezny Dobroslavy, která je známá jako Sv.Orosia. Přijeli jsme pozdě. Týdenní festival Fiesta de Santa Orosia začíná 25. června, a přestože existuje několik písemných pramenů o této historické události, slaví ji pouze Španělé, Francouzi a Italové. V Čechách upadla v zapomnění. …. Tak jak to bylo

V srpnu roku 880 odešel z místa, zatím jednoznačně neurčeného sídla moravských králů, velkolepý průvod. Doprovázel mladičkou a půvabnou moravskou princeznu Dobroslavu do dalekého Španělska. Měla se stát manželkou španělského krále Fortunia. Španělsko tehdy bylo skoro celé ovládáno muslimskými Maury a Fortunius Jiménez vedl křesťany v boji za svobodu. Cesta měla tragický závěr.. Vůdce Maurů Abun Lupo přepadl výpravu a všechny účastníky pobil. Mladičkou Fortuniovu nevěstu nutil k přijetí muslimské víry a chtěl si ji vzít za ženu. Ta však odmítla a byla proto krutě umučena. Pálili ji pochodněmí, polévali roztaveným olovem, uťali jí obě ruce a nakonec sťali. Středověká krutost byla a je i dnes stejná. Nic se nezměnilo

Tělo princezny s uťatou hlavou přenesli již dva roky po její smrti do kostela v městě Jaca. Nešťastný Fortunio pomstil smrt své nevěsty dokonale. Dívku svých snů prý nepřestal milovat a neoženil se do konce života. Hnán vášnivou zlobou osvobodil od Maurů celé Španělsko a ochránil před muslimy západní Evropu. Město Jaca je městem oslav vítězství křesťanů nad muslimy. Nevím, jak si s tímto svátkem v budoucnosti poradí s ohledem na politiku EU

Možná, že původ moravské lidové tradice JÍZDA KRÁLŮ je uchováním památky na honosný průvod, odvážející mladičkou krasavici královské krve, do daleké ciziny. Historikové se zatím neshodli, která z historických událostí vyvolala tento zvláštní zvyk, není vyloučeno, že mladičký král v dívčím kroji představuje ve skutečnosti mladou dívku královské krve. Bílá růže v jejich ústech je, podobně jako lilie, symbolem panenství.

Zítra přerušíme pobyt v městech a klášterech a budeme oslavovat ducha přírody – čeká nás Ordesa :-)
40 fotek, červenec 2009 až únor 2016, 91 zobrazení, 146 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, kultura, lidé
ALB 917
Asi 50 km od Pamplony jsme se zastavili u jednoho z nejvýznamnějších klášterů v Španělsku, kterým je klášter San Salvador de Leyre. Klášter byl postaven na úpatí hory stejného jména, na odlehlém místě v krásném prostředí pro meditaci i vnímání. Není divu, že po celou svou historii byl útočištěm pro krále a biskupy, ikonou Navarry a scénou oficiálních oslav. V červnu 2014 ho poctil svojí první oficiální návštěvou nový král Španělska Felipe s manželkou princeznou Letizií po abdikaci svého otce Juana Carlose. Přišlo mi to trochu věrolomné, protože klášter je ve správě benediktinského řádu, který zakazuje přítomnost žen nejen v prostorách řádu, ale nesmí přespat ani v provozovaném hotelu nebo hostelu. Výjimkou je restaurace a podzemní katakomby.

Mám pocit, že tvoří i jedno ze zastavení na Svatojakubské pouti, jestli to chodí i ženy také nevím. Každopádně je to jedno z nejatraktivnějších a okouzlujících památek Navarre, kde jsou i hrobky králů, mezi nimi první monarcha království Pamplona. Asi jsem nikde jinde neviděl krásnější klenby než zde v kryptě z XI. století. Napadlo mi známé rčení - Spřízněné duše se nakonec vždycky potkají.... Chodí se totiž schovat na stejné místo…. Tak to tam bylo silné

Neméně zajímavý byl i venkovní dokonalý románský portál XII stoletíc"Porta speciosa“, zachovaný ve velice dobrém stavu. Stála u něj jedna španělská výprava s šikovnou průvodkyní. Ta sice mile, hodně podrobně, ale neskutečně rychlou španělštinou asi půl hodiny mlela jenom o tomto portálu. Já si jen pamatuji, že uprostřed portálu je 6 postav – je to vidět i na fotce – sedmá chybí zcela. Uprostřed je sv. Salvador, patron kláštera. Napravo od něj je Panna Marie, San Pedro a další postava. Na levé straně je San Juan a dvě další postavy. Salvador stojí na tělech v podobě býka a lva. Oblouky nad nimi jsou z různých zvířat, ptáků i bot, všechno má nějaký význam,… ale ta rychlá španělština, však to znáte :-)

Příští zastavení bylo pro mne šok, a věřím, že byl i pro ostatní
30 fotek, červenec 2009 až duben 2015, 109 zobrazení, 97 komentářů | cestování, dokumenty, kultura, události, zábava
ALB 916
Na začátku 20. století se jedna partička oblékla do bílo-červených kostýmů, na počest Svatého Fermina (podle legendy červený šátek značí krev, která vytryskla, když mu usekli hlavu a červená šála kolem pasu je místo, kde mrtvé tělo rozčtvrtili) a za sto let se z této lokální události stala největší fiesta ve Španělsku vůbec, a stala se dokonce i světoznámou. Zdejší tradiční akce zvaná běh v Pamploně, kdy po ulicích města volně pobíhají býci, se nazývá Encierro („běh býků“). Původně to sloužilo k rannímu přesunu býků z ohrady pod městskými hradbami na trh nebo do arény, kde se odpoledne konaly býčí zápasy.

Masová aktivní účast veřejnosti při těchto bězích je záležitostí až druhé poloviny 20. století. Vzdálenost mezi ohradou a býčí arénou je 850 metrů, běží se po mokrých dlažebních kostkách, a býci jí proběhnou za dvě až tři minuty. Trasa běhu protíná tři ulice a tři náměstíčka, kde je vytyčena dvojitou bariérou z dřevěných klád. Za první stojí fotografové, televize a rychlá pomoc, za druhou jsou namačkány chumle diváků. Přijít hodinu před začátkem znamená nevidět nic. Někteří běžci mají v ruce srolované noviny, protože věří, že když býka v okamžik pravdy jimi praští přes oči, býk se lekne a dá běžci poslední šanci na útěk. Statistiky úrazů hovoří ale jinou řečí. V roce našeho pobytu (2009) si tato akce vyžádala 60 osob vážně zraněných a jeden lidský život.

http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/173412-tradicni-vypousteni-byku-v-pamplone-ma-dalsi-obet.html

ZÁKLADNÍ PRAVIDLO: býkovi se nedá utéct. Jsou to divoká zvířata - staleté chovy, ušlechtilé rody, chovaná speciálně pro boj v aréně, pro tzv. corridu de toros. Žijí na pastvinách jižního Španělska, s lidmi téměř nepřijdou do styku. Běží zpočátku rychlostí sto metrů za šest sekund, pak se také unaví a zpomalí, ale pořád kohokoliv doběhnou, a při jejich váze 500 – 600 kg to nikomu nepřeji.

Aby býci vůbec někam běželi používá se při běhu volů, kteří jsou vypuštěni spolu s býky a doslova je vedou. Vůl nikdy neútočí. Dokud běží býci spolu s voly ve skupině, je riziko zranění menší. Býk má tendenci běžet dopředu a mít celou tuhle show co nejdříve za sebou. Horší je, když se skupina běžících zvířat po uklouznutí na mokré dlažbě rozpadne. Býk se zastaví a ve zmatku zaútočí. Na rozdíl od člověka bez váhání, na první cíl v dohledu. Když člověk zaváhá, žádný další život mu to nedá. Vzhledem k tomu, že už jsem přímo na té akci nebyl (a možná nemusím litovat), tak jsem využil fotek Jana Sochora, který tam byl :-)

Děkuji za zprostředkování
50 fotek, červenec 2009 až únor 2016, 113 zobrazení, 127 komentářů | architektura, cestování, města, události, zábava
ALB 915
Snad ještě v posledním klidu před vypuknutím oslav svátku San Fermín - patrona Navarry - jsme okusili město Pamplona. Podle legendy byl Svatý Fermin, biskup z Pamplony, ve třetím století umučen kdesi ve Francii. Od 16. století je každý rok, druhý týden v červenci, oslavován jeho odkaz. Severošpanělská Pamplona se podle odhadů místních novin rozroste o milion lidí. Celé město se oblékne do bílo-červených barev a týden je dovoleno všechno. Prostě se bezuzdně kalí. Sangria teče hrdlama i po chodnících, na každém rohu voní hašiš, lidé po sobě stříkají vodu, víno, házejí mouku, močí tam, kde to zrovna přišlo, spí na holé zemi, v hordách plastikových kelímků a střepů, zpívají, jedí šunku, tancují nebo se jenom unaveně válejí ve stínu stromů. Muzika, kapely, kejklíři – fiesta. Bez rozdílu věku, pohlaví a postavení, se jí účastní všichni. Přes den rodinky s dětma a starší, přes noc patří Pamplona mladým.

Přijeli jsme 3. července, ale každoroční oslavy jsou až od poledne 6.7. do půlnoci 14.7., představuje . 8 dnů, 8 běhů městem. Už nyní jsme ale měli problém při průchodu městem, některé ulice byly uzavřeny pro přípravu tratě a veřejné prostory – parky - byly už ohraničeny neprostupným vysokým drátěným plotem. Není divu – je zde asi necelých 200 tisíc obyvatel a během slavností sem přijede cca milion kultivovaných návštěvníků, a kromě zranění při běhu před býky tu nejsou žádné problémy. Kéž by to platilo i jinde v Evropě.

Město rád navštěvoval Hemingway, který románem Fiesta obrátil pozornost světa k tomuto svátku. Ernest je zde výrazně uctíván, a má zde i svoji lavičku. Možná právě zde čerpal inspiraci Bořek Šípek

Mimo Staré Město leží opevnění Ciudadela. Bylo vystavěno v letech 1571 až 1645. V současné době je v okolí citadely park, kde jsme byli chvilku relaxovat a pozorovat býky, po prohlídce radnice jsme na náměstí Plaza del Castillo stačili ještě povečeřet místní ňamku :-)

Jméno město je odvozené od římského generála Pompeye, který zde roku 74 před K. tábořil na jednom z pahorků. Později se zde usadili Baskové, ve středověku založily dvě nové čtvrti příchozí francouzští obchodníci a řemeslníci.
GERNIKA 7
20 fotek, červenec 2009 až únor 2016, 114 zobrazení, 54 komentářů | cestování, dokumenty, města, události
ALB 914
Toto album je smutné a i po časovém odstupu od hrůzné události místo působilo stále jako město duchů. Už se blížil večer a bylo jen málo minut na jeho prohlídku, ale vlastně to stačilo. Nebylo co prohlížet. Ulice bez lidí, jen několik děcek na balkonu internátu nám vyvěšovalo na zábradlí asi jejich vlajku a něco pokřikovaly. Všechno kolem bylo zavřené a ponuré. Kdysi významné kulturní a duchovní místo už svoji minulost nedohnalo. GERNIKA

Generální zkouškou na Blitzkrieg byla pro Němce občanská válka ve Španělsku. Dne 26. dubna 1937 se zúčastnily intervenční letecké jednotky německé Luftwaffe (Legie Condor) a italského letectva Aviazione Legionaria bombardování zcela civilního baskického město Guernica. Bylo tenkrát pondělí, den trhů, kdy se do města vypravili z hor lidé prodat a nakoupit co kdo potřeboval. Snad tam tenkrát bylo 10 tisíc lidí. Nálet probíhal ve dvou vlnách a za bílého dne. V některých pramenech se uvádí 1654 mrtvých a jen několik málo budov, které nebyly zcela zničeny. Ty byly podle původní dokumentace zrekonstruovány. Náhodou jsem je vyfotil a stáhl jsem k tomu i starou dokumentaci. Tento nálet bývá často označován za první akci v moderních vojenských dějinách, která byla mířena proti bezbranným civilistům. V současných válkách je to už samozřejmost, které se nikdo nediví.

Bombardování se stalo námětem i slavné protiválečné malby Guernica Pabla Picassa , kterou Picasso započal dříve, než došlo k leteckému útoku na město. Zakázku mu už dříve zadala španělská republikánská vláda, obraz měl být součástí španělské expozice na Mezinárodní výstavě moderního umění a techniky v Paříži v roce 1937 a původně mělo jít o obraz s tématem býčích zápasů.

Picasso práci odkládal, impulsem se mu nakonec stalo vybombardování města Guernica a rozhodl se téma změnit . Zobrazuje ženu, nosiče pochodně, býka a koně jako strašlivé souputníky ve světě hrůzy, vše je vyvedeno v černé a bílé barvě. Guernica je obraz vysoký 349 cm a široký 777 cm a zhotovil ho za necelý měsíc. Obraz si získal celosvětovou proslulost.

Cestou na ubytování jsme mlčeli, náladu nám mělo spravit až další den město Pamplona se slavností San Fermín :-)

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter