Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

reklama

38 fotek, 7.5.2016, 155 zobrazení, 81 komentářů | klasická-fotografie, rodina-přátelé, zábava
ALB 951
DUBĚNKY 27
50 fotek, loni na jaře, 1 052 zobrazení, 254 komentářů | klasická-fotografie, zábava
ALB 950
Co mne v dubnu potkalo ... bylo toho víc, ale toto nabízím :-)
48 fotek a 2 videa, 23.4.2016, 155 zobrazení, 71 komentářů | dokumenty, klasická-fotografie, události
ALB 949
Vojensko historická ukázka situace na konci války a celodenní program s ukázkou vojenské techniky, zbraní, stejnokrojů a dobového oblečení
Nahlédl jsem na jejich stránky akcí - je to drahý a náročný koníček na čas i peníze.
Ideální situace je, když je zapojena celá rodina, což tak většinou i bylo :-)
50 fotek a 2 videa, 23.4.2016, 191 zobrazení, 115 komentářů | dokumenty, klasická-fotografie, události
ALB 948
Vojensko historická ukázka situace na konci války - vznik domobrany, poslední boje Němců, problematika kapitulace.
Celodenní program s ukázkou vojenské techniky, zbraní, stejnokrojů a dobového oblečení
50 fotek, 23.4.2016, 574 zobrazení, 138 komentářů | dokumenty, kultura, události, zábava
ALB 947
... :-) Takový príma den

Je fajn, když si lidé hrají a je dobře jim i nám
50 fotek, duben 2016, 101 zobrazení, 172 komentářů | příroda
ALB 946

Jen takové odpočinkové album, které dodá energii :-)
56 fotek, červen 2009 až duben 2016, 277 zobrazení, 185 komentářů | cestování, dokumenty, klasická-fotografie, rodina-přátelé, zábava
ALB - 945
K Pyrenejím cestou necestou z francouzské i španělské strany. Co víc si přát. Ani nám nevadil při cestě tam totální kolaps dálnice, ani cestou zpět vlastní technická dobrodružství způsobená vybitou baterií busu těsně před odjezdem. Neměl bych to říkat, ale řidiči nám vařili kafe :-) Zasloužili jsme si to
Mezitím POHODA

Tímto albem jsem konečně splatil dluh historickému putování, které jsme nazvali Expedice LZB Pyreneje 2009. Výprava se uskutečnila 26.6.-9.7.2009, a začínala v Trebés u kanálu du Midi. Dále následovala návštěva těchto míst francouzské a španělské strany Pyrenejí - Carcassone, Lurdy, Biarritz, Cirque de Gavarnie, Ordesa, Vall de Boi, San Sebastian, Zarautz, Bilbao, Gernika, klášter Monserat, klášter Leyre, Jaca, Pamplona, Barcelona a cesta končila ve Figueres, kde byla poslední přestávka před cestou domů. Přiznávám, že jsme se těšili.

V tomto albu je umístěno 28 odkazů na alba z jednotlivých míst. Každé je uvedeno fotkou s označením čísla a názvu, dole je potom link na jeho spuštění. Tuto přehlídku doplňuje ještě několik fotografií na rozptýlení. Hezkou zábavu :-)
64 fotek, září 2002 až duben 2016, 123 zobrazení, 118 komentářů | cestování, dokumenty, umělecké
ALB 944 – Svět podle Dalího
Dalí při své tvorbě používá tzv. paranoicko-kritickou metodu (samovolného uvolňování iracionálního vědomí) – člověk prostě intenzivně zírá na sadu předmětů, dokud nespatří sadu jinou (např. explodující hodiny) Nechává se inspirovat Einsteinovou teorií relativity, a pak taky pohledem na camembert, který se roztékal na slunci. Vyjádří tak najednou několik myšlenek, jako že čas je proměnlivý a všechno je zničitelné :-). A je tu najednou jedno z jeho nejznámějších děl, Persistenci paměti, z roku 1931

Dalí prostě zkoumal své nevědomé tajné touhy (a jak by řekl Freud – odhaloval sexuální úzkost, paranoiu a odpor) ... a předal nám je ve svých fascinujících obrazech. Odhaluje nám svá tajemství a je při tom hodně upřímný ... ukazuje se jako perverzní erotoman s exhibicionistickými sklony, poukazuje na svou vášeň pro výšky, na panickou hrůzu z kobylek a samozřejmě na svůj už v útlém věku objevený malířský talent ... a všechny tyhle střípky zanechávají stopu v jeho vlastnoručně vytvořeném „surrealistickém světě“ ... jsou jeho „podpisem“.

Obrazy vzniklé po 2. světové válce jsou klasičtější a v důsledku Dalího konverze ke katolictví mívají náboženské náměty. Jeho obrazy se vyznačují pečlivým kresebným zpracováním a smyslem pro realistický detail. Používá výrazné barvy..

Byl to bezesporu geniální umělec s výhradami, které už to spojení vyvolává. Snad jediné, co mi na něm zpětně vadí, je to, že možná nevědomky, ale možná i vědomě svým jedním ubližoval. Moc peněz byla na jeho chování patrná i v případě, že platil v hotelu nehorázné sumy za zabitou mouchu, kterou mu přinesli, aby je potom se škodolibostí naservíroval svým hostům a bavil se jejich rozpaky. Byla patrná i v případě, kdy si nechal na pokoj v hotelu dopravit stádo ovcí, aby do nich střílel slepými náboji. A další a další ....

To, že se nechal nosit ulicemi v posteli, je jen úsměvná maličkost.
Prostě takový byl, a dost možná tak ubližoval nejvíce sám sobě, kdo ví ?

"Surealismus je stejně náhodný jako setkání deštníku a šicího stroje na operačním stole" :-)
60 fotek, únor 2008 až duben 2016, 137 zobrazení, 146 komentářů | cestování, dokumenty, klasická-fotografie
ALB 943 - Tajný život Salvadora
Album jsem nazval podle jeho autobiografické knihy stejného názvu. Fotky jsou většinou z internetu, důležitý je příběh. Začíná jeho nejranějšími vzpomínkami, kdy přišel na tento svět, ale končí dříve než mu bylo 40. let. Bohužel už nikdy nepokračoval v psaní knihy o sobě, a také jak viděl život kolem sebe

Jeho život určovalo několik významných událostí.

* Salvador Felip Jacint Dalí i Dom?nech se narodil 11. května 1904 ve Figueres, přesně 9 měsíců po smrti svého stejnojmenného bratra. V 5 letech ho rodiče zavedou na hřbitov k náhrobku stejného jména a řeknou mu – Jsi bratrovou reinkarnací. Od té chvíle se považuje za jakého si náhradníka.

* V únoru 1921 mu náhle umírá matka, na kterou je hodně fixován. Je mu 17 let a jeho bolest ještě zvýší skutečnost, že si jeho otec vezme za ženu její mladší sestru Caterinu – jeho tetu. Asi i tento nesouhlas byl příčinou jeho krajně nevhodného chování na madridské Akademii výtvarných umění, kdy byl v roce 1923 na rok vyloučen. Po návratu zpět je ale před dokončením studia vyhozen, protože se odmítá podrobit závěrečným zkouškám, neboť považuje své profesory za naprosto neschopné

Odjíždí do Paříže, kde se setkává s jediným malířem, kterého uznává – Pablem Picassem (1881-1973). Navazuje spolupráci a přátelství s Luisem Bu?uelem a navazuje zřejmě milostný vztah s básníkem Federico García Lorcou y Eugenio. S Waltem Disneym spolupracoval na krátkém animovaném filmu Destino, který byl po svém uvedení v roce 2003, dávno po Dalího smrti, nominován na cenu Americké filmové akademie

V létě 1929 ho do Cadaqués přijeli navštívit Bu?uel, René Magritte s manželkou a také Paul Eluard se svou ženou Galou, původem Ruskou. A to neměl dělat. Dalí se do ní beznadějně zamiloval a ona ho nemilosrdně připravila o panictví. Byla jeho první ženou, a přestože byla o 10 let starší, navázali spolu poměr a po rozvodu se v říjnu 1934 si Helena Devulina Diakonoffová – bývalá baletka zvaná GALA - Dalího vzala.

Když se o tomto skandálu dozvěděl jeho otec, tak mu vyhrožuje vyděděním. Jejich vztahy byly na bodu mrazu. Nicméně Gala se stala Dalího inspirací – často ji portrétoval – a především se starala o ekonomické záležitosti spojené s jeho tvorbou. V roce 1958 udělil papež výjimku a Dalí s Galou mohli uzavřít katolický sňatek. Zemřela v roce 1982. Po její smrti se ještě více začínají projevovat symptomy Parkinsonovy nemoci, Dalí upadá do letargie a pokusí se i několikrát o sebevraždu, ale vždy je zachráněn

Dalího přínos k dějinám světového výtvarného umění byl zhodnocen několika oceněními. V roce 1973 byl jmenován členem Královské akademie umění v Madridu, 1978 za člena Académie des beaux-arts. Roku 1982, kdy zemřela Gala, mu král Juan Carlos I. udělil titul markýz z Púbolu podle zámku v Katalánsku, který roku 1968 koupil Gale a v němž po její smrti do roku 1984 bydlel.

V roce 1983 namaloval Dalí svůj poslední obraz, Ocas vlaštovky. Dílo vzniklo pod vlivem matematické teorie katastrof René Thoma, s níž se seznámil koncem 70. let.

Dalí byl umělcem obrovského talentu a fantazie. Jako rodák z Katalánska trval na tom, že má arabské kořeny. Tvrdil, že jeho předkové byli potomci Maurů, kteří na Iberský poloostrov vtrhli roku 711. Právě v tom Dalí spatřoval příčinu své lásky ke všemu, co je zlaté a přehnané, svoji vášeň pro luxus a svou lásku pro orientální oblečení. Dalího výstřední a teatrální chování ale občas zastínilo jeho práci. Rád dělal neobvyklé věci jen proto, aby upoutal pozornost, což občas unavovalo jak jeho obdivovatele, tak i jeho kritiky. Na druhou stranu však vedla tato cílená pozornost k uznání jeho tvorby širokou veřejností a ke zvýšení prodeje jeho děl.

Během své návštěvy Paříže v roce 1969 vytvořil sérii portrétů tehdy již slavného Katalánce fotograf Václav Chochola. V roce 1974 jako jediný na světě vytvořil jeho portrét český sochař Josef Nálepa
Když dorazil do malířova ateliéru, netušil, že vytvoří unikátní bustu za rekordní čas, ani že bude hostem jednoho nezapomenutelného mejdanu (Gala slavila 80). Během jediného dne v jednom domě poznal Dalího rodinu, členy skupiny Beatles i herce Seana Conneryho.
60 fotek, červenec 2009 až duben 2016, 4 519 zobrazení, 106 komentářů | cestování, dokumenty, kultura, umělecké
ALB 942 - TORRE GALATEA
TORRE GALATEA je kulatá věž, která jako součást Muzea Dalího byla místem jeho posledních roků. Zde žil po smrti své ženy

TORRE GALATEA je ale také název Nadace Galy a Salvadora Dalí. Po své smrti odkázal všechna svá díla státu, a tato nadace se sídlem ve Figueres jeho dílo spravuje. Přišlo mi důležité ukázat samostatně některé exponáty z tohoto prostoru, proto jsem první album věnoval spíše budově a prostoru v ní.U vystavených exponátů jsem byl překvapen četností směrů a výtvarných pokusů. Některé lze obdivovat, a jinde se pokrčí rameny a jde se dál.

Řada z jeho prací mi silně připomíná práce jiných malířů – asi je tak chtěl zprostředkovaně pochopit. Až když jsem si přečetl jeho podpis na plátně, tak jsem su uvědomil,že to maloval on. Návštěva muzea rozhodně nabízí celou škálu jeho tvorby, ne jen několik obrazů s rozteklými hodinkami. Rozhodně to bylo pro mne nové poznání, které tu také nabízím ke shlédnutí :-)
65 fotek, červenec 2009 až duben 2016, 105 zobrazení, 184 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, kultura, události
ALB 941 – Dalí ve Figueres
Při návratu domů z putování kolem Pyrenejí nás čekal tajný BONUS cesty – návštěva muzea Dalího ve Figueres. Při této zprávě se mi zatajil dech, s něčím podobným jsem ani ve snu nepočítal. Ale i zde se našli takoví, kteří odmítli byť jen nakouknout dovnitř. Tolik negativních emocí v nich bylo asi usazeno, že považovali částku za vstupné jako zbytečný výdaj.

Je pravda, že Dalí nikoho nenechává v klidu. Buď ho miluješ, nebo nenávidíš. Ať tak nebo tak, je to jeden z výrazných kultovních symbolů katalánska. Za svůj život namaloval více jak 1500 obrazů ,a kromě malby a kresby se Dalí také zabýval grafikou, vytvářel sochy, ilustroval knihy, navrhl parfém, designoval šperky, pro divadelní představení navrhoval kostýmy a scénu. Napsal rovněž libreto k baletu své ženě a také několik autobiografických a beletristických knih. Desítky let se věnoval fotografii, experimentoval s mechanickými objekty i holografií. Dalího díla jsou proslulá překvapující kombinací bizarních snových obrazů s prvotřídním kreslířským a malířským projevem. Inspirace byly pro něj práce starých renesančních mistrů. Mnohá jeho díla se prodávají za miliony dolarů

Salvador Dalí i Doménech (1904 - 1989) se v městečku Figueres narodil i zemřel. Otec, vlivný notář, si všiml jeho nadání a i s matkou ho podporovali. V podkroví bytu mu od 8 let zřídili malý ateliér, a ve foyer divadla měl v roce 1916 - již ve 12 letech !!! - svoji první výstavu obrazů, která byla kritikou velice dobře přijata.

Divadlo za občanské války v roce 1937 zničil požár, a zůstaly z něho pouze masivní obvodové zdi. Když se město ještě za jeho života v 60.letech rozhodlo zřídit pro svého slavného rodáka jeho vlastní muzeum, trval na začlenění torza divadla do nové budovy muzea. Otevřeno bylo v roce 1974 - sám navrhl přestavbu a koncepci celého prostoru.

Roku 1984 utrpěl Dalí těžké popáleniny při požáru, který byl způsobený zkratem elektřiny v jeho ložnici v Púbolu. Po vyléčení se odstěhoval do věže vedle svého muzea ve Figueres, kterou nazval na památku své ženy Torre Galatea (asi bych to přeložil Věž božské Galy), a zde také 23. ledna 1989 zemřel na srdeční selhání. Dle jeho přání bylo následně jeho tělo nabalzamováno a několik dní vystavováno v muzeu. Poté bylo pohřbeno tamtéž v podlaze atria.

Dalí odkázal veškeré své dílo a majetek španělskému státu.Za svého života přestavěl a vybudoval své sídlo, muzeum i hrobku. Bláznivé a neopakovatelné - musí se vidět a prožít na místě :-)

***

Zvažoval jsem, jak uchopit tuto neobyčejnou bytost, i tuto neobyčejnou příležitost.
V jednom albu by to nebylo možné, tak jsem se popasoval s tímto námětem i v dalších pohledech na jeho excentrický a bláznivý život a i jeho tvorbu
40 fotek, 19.3.2016, 289 zobrazení, 231 komentářů | architektura, klasická-fotografie, města, umělecké
ALB 940

Šli jsme do Tančícího domu na výstavu pana JIránka - mezi námi nic moc (a není to o panu Jiránkovi - jen to, co se tu nabízí , je silně časem překonané a určitá jeho období chybí zcela). Mámení vedlo k velkému očekávání a stejně velkému rozčarování.

Ještěže je v záloze mámení mnohem větší, vyhlídka na Prahu od drátěné hlavy. Jsem tu už poněkolikáté a pokaždé ji objevuji znovu a znovu :-)
25 fotek, září 2015 až březen 2016, 579 zobrazení, 234 komentářů | klasická-fotografie, práce, zábava
ALB 939
42 fotek, březen 2016, 122 zobrazení, 175 komentářů | klasická-fotografie, zábava
ALB 938
30 fotek, zima 2015/2016, 99 zobrazení, 99 komentářů | klasická-fotografie, města, události
ALB 937
Dopolední prohlídka divadla pod lupou skončila a je třeba využít vzácný čas pobytu v Praze. Byla tu pro nás jedna z posledních časových možností vidět v Císařské konírně Pražského hradu výstavu Tiziano- Vanitas, která končila 20. března.

Mělo zde být vystaveno celoživotní dílo italského renesančního malíře Tiziana Vecellia s úvodním slovem Básník obrazu a odstínu krásy. Možná to bylo způsobeno bezpečnostními potížemi při přepravě vzácných obrazů, ale měl jsem osobně pocit, že tam toho hodně chybí. I tak byla výstava pro mne poučením.

Tradičně se v těchto prostorech nedá fotografovat, a rozumím tomu. Co ale byl velký nedostatek, že italská strana zakázala pořadatelům výstavy prodávat jakýkoliv propagační materiál. Proto ten trochu sarkastický název alba – Jak se fotí Ticián :-)

Život jde dál a jde s úsměvem
55 fotek a 1 video, únor 2015 až březen 2016, 155 zobrazení, 117 komentářů | architektura, dokumenty, kultura, události, zábava
ALB 936
Jako stálí a věrní návštěvníci divadla StudioDVA v Praze jsme dostali pozvánku na prohlídku divadla od sklepa až po střechu. Stalo se tak v sobotu 12. března v 11 hodin dopoledne. Slibovaná hodina a půl se protáhla na dvě a prolezli jsme snad všechno. Provázel nás šikovný ředitel marketinku Mgr.Tomáš Přenosil a kreativní manažerka Linda Šilarová – lidé na svém místě :-)

Z popisů fotek se něco dozvíte k vlastní návštěvě, zajímavá je budova, která byla původně stavěna jako kino – dokonce pro němý film. Před prvními řadami byla prohlubeň pro orchestr – dnes překryto jevištěm. Němý film se tam asi vůbec nehrál, první představení už bylo se zvukem. Kapacita sedadel byla 1100 míst – později 760 a po poslední rekolaudaci pro divadlo je současných míst 600. Divadlo StudioDVA zde zahájilo svou činnost 18. září 2013

Krátce k historii budovy
Současně se založením Nového Města pražského dává Karel IV. dne 8.března 1348 vytýčit osu i plošnou podobu Koňského trhu o rozměrech 22×2 zemského provazce. Do dnešního dne se na tomto nic nezměnilo. O 500 let později byl Koňský trh dne 16.3.1848 přejmenován z podnětu K.H.Borovského na Václavského náměstí.

Na místě, kde dnes stojí Palác Fénix, byly již ve 14. století vystavěny 3 objekty a během času zde v 30. letech 19. století na týchž parcelách byly postaveny 2 dvoupatrové domy s klasicistní fasádou, které jejich majitel pan Klubala prodal vídeňské „Životní pojišťovací společnosti Fénix“. Dne 19.02.1927 vydal Magistrát hlavního města Prahy společnosti „Fénix“ souhlas s demolicí a 12.02.1928 stavební povolení na stavbu jediné budovy.

Stavbou byl pověřen Ing. arch. Bedřich Ehrmann, a když bylo dílo hotovo, tak na tlak radních byl prosazen elitní prof. Ing. arch. Josef Gočár. Jestli to bylo lobby z jeho atelieru, nebo to bylo jinak, se už nedozvíme. On měl naštěstí tolik rozumu, že uznal práci kolegy jako dokonalou a navrhl pouze vnější plášť budovy. Ve spoluprací vzniklo dílo, které se stalo typickým představitelem funkcionalismu v Čechách. Podle mého byl kolega Ehrmann prostě levný na hrubou celkovou práci, a fasádu už tvořila drahá známá osobnost.
Budova má 3 patra podzemní a 8 pater nadzemních, a slouží prakticky beze změn dodnes. Má dokonalé větrání – tyto šachty byly sice zasypány sutí a vyklizeny až v posledních letech – ale nyní opět slouží. Co se nepodařilo zachránit, byly šachty pod chodníkem kolem budovy. Proudilo zde zbytkové teplo z kotelny, které rozmrazovalo v zimě sníh :-)
40 fotek a 1 video, 14.2.2016, 78 zobrazení, 94 komentářů | dokumenty, události, umělecké
ALB 935
Národní galerie - bývalý Veletržní palác.
Přitáhla nás barevnost, za kterou se ještě do konce výstavy rád vrátím.

El Hadji Sy tu do 22. května 2016 vystavuje svoje malby a plastiky. Jako materiál používá nejčastěji pytlovinu z pytlů na kávu včetně původních nápisů, ale nepohrdne ani balícím papírem. Ty neotřelé nápady mne opravdu příjemně překvapily a zaujaly :-)
25 fotek a 9 videí, únor až březen 2016, 82 zobrazení, 94 komentářů | dokumenty, kultura, města, události, umělecké
ALB 934
Je to tak trochu jiná forma přání k Velikonocům, ale každý si určitě vybere podle svého.
My jsme zvolili hudbu a nabízíme ji i ostatním zájemcům :-)

Třináctý ročník Smiřických svátků 2016 hudby nabídl v barokní zámecké kapli Zjevení Páně deset koncertů, kde se představí převážně výhradně čeští a slovenští sólisté a komorní hráči. Festival na břehu Labe v rovinaté krajině nedaleko Hradce Králové byl zahájen 12. března a končí 27. března 2016.

Starosta Smiřic pan Luboš Tuzar se dobře staral o celý průběh, každou akci osobně doprovázel a věnoval se hostům. Nebyla to jeho práce, ale my jsme dokonce k našemu údivu při našem zcela pozdním přihlášení na koncerty získali VIP místo v první řadě. Sponzoři je na poslední chvíli odmítli, tak jsme je rádi nahradili, a z 10 koncertů jsme vybrali dva.

Asi je na místě uvést jednu ústřední postavu všech koncertů, a to je rodák z Hradce Králové, jeden z nejvýznamnějších současných českých houslistů a výrazná osobnost české hudební scény - houslista Jaroslav Svěcený. Zažili jsme s ním před koncertem několik minut krásného povídání. Byli jsme tam sami asi hodinu předem, tak to oběma stranám asi docela sedlo. Máme i jeho stříbrné podpisy na CD

Naše osobní účast byla poprvé tedy až 23. března, kdy byli hlavními protagonisty večera kytarista Lubomír Brabec a varhaník Pavel Svoboda. Druhý den, 24. Března, zaplnil prostory kaple originální projekt „SMS*“ jednoho z nejlepších českých skladatelů a aranžérů současnosti, multiinstrumentalisty Jiřího Škorpíka s hlasem, vynikající mladé sopranistky Markéty Mátlové (mimochodem neznám současnou lepší), a samozřejmě excelentním Jaroslavem Svěceným. Doprovázelo je SMS* trio – kytara, perkuse, violoncello ve složení David Holý, Tomáš Brožek a Vít Petrášek.

Takže přejeme ještě jednou hezké Velikonoce 2016 :-)
http://www.mojiandele.cz/o-lasce/stopy-v-pisku/

PS.: DOPORUČENÍ - dopřejte si těch několik minut s poslechem krásné hudby a zpěvu

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter