Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

reklama

50 fotek, březen až srpen 2015, 166 zobrazení, 142 komentářů | města
ALB 859
TĚŠNOV 12
30 fotek, 14.7.2015, 327 zobrazení, 72 komentářů | architektura, dokumenty, města, události
ALB 858
Letos v létě proběhla bez větší pozornosti výstava TĚŠNOVSKÉ NÁDRAŽÍ – 30 let od demolice a sto čtyřicet let od otevření. Teprve nyní se postupně probírám nánosem fotek a dávám je trochu ve známost těm, co nádraží znali a měli ho rádi. S jeho demolicí skončil další kus krásné staré Prahy

Rakouská severozápadní dráha propojila roku 1873 Prahu se svou rozsáhlou železniční sítí a v květnu 1875 začala provozovat nové nádraží. Novorenesanční budova byla navržena architektem Karlem Schlimpem velice velkoryse. Připomenu u vchodu klasický vítězný oblouk se čtyřmi sloupy, na kterých byly sochy představující obchod, vědu, průmysl a hospodářství. V nejvyšší části bylo sousoší představující průmysl a rolnictví, které jako ochránkyně zastiňovala Austria.

Vzpomínám na krásnou odbavovací halu vyzdobenou znaky hlavnějších měst severozápadní dráhy. Nad vchodem znak Prahy a Vídně, po obou stranách potom Znojmo, Jihlava, Německý Brod, Kutná Hora, Kolín,Litoměřice,Ústí nad Labem, Děčín, Trutnov,Hostinné,Mladá Boleslav, Jičín, Hradec Králové, Chlumec, Nymburk a Lysá nad Labem. Dále tam byla velká mapa zemí rakouských, německých a pohraničních. V čekárně byly mramorové stolky a sedačky potažené zeleným aksamitem, na stropě arabesky. V roce 1919 se nádraží pojmenovalo Denisovo – francouzského politika, který významně podporoval vznik Československa, za okupace bylo přejmenováno na Vltavské a únoru 1948 na Praha-Těšnov …

Potom bylo velké ticho, v roce 1972 zde byla ukončena osobní doprava a 16.3.1985 byly budovy odstřeleny bez ohledu na architektonickou hodnotu a možné jiné využití. Byl pokus o zachování alespoň hlavního vstupního oblouku, ale i toto bylo vyhodnoceno jako politicky nevhodné. Vždycky, když jdu kolem toho prázdného místa, tak si uvědomím tu velkou moc hloupých a mocných.

Tak jenom moje malé připomenutí ze šuplíku
45 fotek a 1 video, 19.9.2015, 62 zobrazení, 103 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, kultura, země
ALB 857
Kostel míru ve Šwidnicy jsme navštívili krátce před jeho uzavřením v pozdním odpoledni. Stálo by za to věnovat jemu i městu více času. .... (pro zajímavost Karel IV. Zde našel svoji manželku Annu – matku Václava IV).
Město samo se stalo od poloviny 14. století součástí Koruny české . to jen na okraj k tomuto místu) V 15. Století mělo právo vařit pivo 300 domů, tzn., že zde bylo 300 malých pivovarů. Město bylo velkým exportérem po celé Evropě, nejvíce ho ochutnávala Itálie, ale i Praha. Wroclavský biskup také ochutnal a chtěl po svém návratu aby se vařilo pivo ve stejné kvalitě. Pivovarníci to nedokázali, tak uvalil na město Wroclav 3 měsíční klatbu.

Nikdy jsem si neuvědomil obsah takové klatby, ale prakticky to znamenalo velký trest. Po tuto dobu nesměly být vykonávány církevní obřady – svatby, křty ale i křesťanské pohřby. Nepředstavitelné v té době opravdu tvrdé opatření, a to jen kvůli pivu pro biskupa

Zpátky ke Kostelu míru. Před 30-ti letou válkou zde žilo přes 30.000 lidí a na jejím konci v roce 1648 zbylo jen 118 domů, kde žilo zhruba 200 lidí. Po této válce probíhala také ve Slezsku velká a násilná rekatolizace, ale švádský král vymohl na Habsburcích, aby ve Slezsku v knížectvích, kde je většina evangelického obyvatelstva, tak že tam mohou být vybudované protestantské kostely na usmíření.

Habsburkové nastolily pro jejich stavbu tvrdá pravidla
1) kostel musel být postaven a vysvěcen do 1 roku od položení základního kamenu. Zde se to stihlo v období 08/1656 a 06/1657
2) kostel nesměl být z trvanlivých materiálů / jen dřevo, hlína, písek a sláma
3) kostel nesměl mít žádné církevní znaky / nesměl mít věž ani zvon
4) kostel nesměl být v centru města / byl mimo hradby na vzdálenosti dostřelu děla

Podařilo se to ve 3 městech – největší po 2 letech spadl a tento navštěvovaný je největší dřevěný kostel v Evropě s kapacitou 7.500 osob, z toho 3.000 sedících. Je to pořešeno v několika patrech se samostatnými vstupy z vnějšku kostela i s ohledem na rychlost opouštění třeba v případě požáru. Kostel chátral a věřících tohoto vyznání je v současnosti kolem 150, a jeho obnovu se zasadily sbírky hlavně z Německa
Palmarium 14
50 fotek, 19.9.2015, 93 zobrazení, 140 komentářů | cestování, dokumenty, příroda
ALB 856

Skleníky se sbírkou palem, květin, rybiček i želv a bonsaií tvořily rámec půvabné kavárničce. Kde to najít? Je to součást původního záměru Hitlerova kompexu na zámku Ksiaz :-)
33 fotek, 26.9.2015, 67 zobrazení, 64 komentářů | dokumenty, klasická-fotografie, rodina-přátelé, zábava
ALB 855
Jde o poslední dokument ze VII. fotosrazu Rajčátek 25.9.-28.9.v Českém Krumlově a blízkém okolí

Je to tak trochu moje srdeční záležitost ten Egon Schiele. Spolu s příležitostnou výstavou Josefa Váchala (1884 – 1969) měli oba punc zákazu fotografování. Pro množství stráže, nedostatku světla to bylo stejně zbytečné opatření. Váchal byl a je divácky téměř neuchopitelný, sice nepředstavitelný dříč, ale dostat se přes jeho boje s démony, pramenící ze stigmatu nemanželského dítěte a válečných traumat, bylo často nemožné. Nejvíce je znám svým cyklem dřevorytů Šumava umírající a romantická, toto byl asi velký odkaz této krajině, protože on sám se narodil u Domažlic. Je to ale z mého pohledu opět zvláštní dílo, ponuré a smutné. Možná taková Šumava pro někoho je, já ji mám rád ale takovou, jakou jsme ji poznali třeba na tomto srazu

Egon Schiele (1890 – 1918) byl pro mne jiná kategorie, rád jsem si početl o jeho životě a prohlédl řadu fotek a sledoval rukopis na některých originálech. Jeho maminka pocházela z Krumlova, a on to město přijal v sobě hodně za své. Mám jeho práce rád, oficiálně je považován za předního představitele expresionismu a společně s Gustavem Klimtem a Oskarem Kokoschkou patří mezi tři přední malíře, kteří na počátku 20. století pozvedli Vídeň mezi nejpřednější světová centra výtvarného umění. Avšak zatímco Klimt a Kokoschka dosáhli světové věhlasu již za svého života, Schieleho dílo bylo doceněno až dlouhá desetileté po jeho smrti.

Líbilo se mi, že v úctě navštívil Klimta a nesl sebou několik svých obrazů k posouzení a radě jak dál. Klimt se podíval a řekl, že mu nemá co říkat, protože maluje lépe jak on. Skamarádili se a Schiele mu odloudil jeho přední modelku Edith, kterou vyměnil za svoji snoubenku. Oženil se s ní, čekali spolu i rodinu, ale jeho žena umírá na španělskou chřipku a 3 dny po ní i on sám ve věku pouhých 28 let. Když v únoru 1918 umírá Klimt, tak měl i tu výsadu, že ho mohl malovat zesnulého . On sám po sobě zanechal stovky obrazů a kreseb, a je škoda, že nám i jemu nebylo přáno více výtvarného štěstí :-)

Zákaz fotografování sice platil, ale jeho plakáty byly všude na záchodcích i chodbách, tak pro ochutnání jsem jich sem několik bez blesku pořídil. Mohlo to být i lepší, ale každý si ho může prohlédnout na internetu, tak se tímto i rozloučíme :-)
50 fotek a 2 videa, leden až říjen 2015, 111 zobrazení, 135 komentářů | cestování, dokumenty, práce, rodina-přátelé, zábava
ALB 854
Jde o dokument ze VII. fotosrazu Rajčátek 25.9.-28.9.v Českém Krumlově a blízkém okolí

Ten grafitový důl nás lákal už cestou na sraz. Pak někdo prohlásil, že je zavřenej a my to pochopili, že se tam nepouští. Jenže zavřenej proto, že se nedoluje, ale návštěvy tam běží jako na drátě až nás to překvapilo. Slečna průvodkyně říkala, že v sezoně 650 lidí za den. Musí se objednat předem den a hodina, limit je kapacita vláčku a celková prohlídka trvá asi 2,5 hodiny. Je fakt, že to uteče jako voda. Nejdříve se nafasuje kombinéza, onuce a gumáky, potom helma a nakonec čelovka s akumulátorem.

Přesuneme se k vláčku, který je jako dětská hračka a ten nás za 8 minut zaveze 1 kilometr hluboko 700 metrů pod zem do šachet. Důl byl otevřen v roce 1975 a těžba ukončena v roce 2003, kdy se objevily povrchové doly v Asii a Africe, kde těžba byla snadnější a levnější. V této konkurenci neustál, přestože tam jsou zásoby odhadem na 50 let a začít se může kdykoliv. Byl jediný ve Střední Evropě. Album doplňují ještě 2 zážitková videa – cesta vláčkem dolů a při výstupu příjezd další party

Práce zde byla jako asi v každém dole náročná a těžká, a než z toho vzniknou třeba pastelky, které byly v prodeji v recepci, tak to je opravdové peklo. Udělal jsem si radost a koupil si do zásoby špalky grafitu B6 do zásoby na obrázky. V obchodech jsem je totiž už roky nepotkal, tak radost z prohlídky byla dvojnásobná :-)
56 fotek a 1 video, 27.9.2015, 129 zobrazení, 143 komentářů | cestování, dokumenty, příroda, rodina-přátelé, zábava
ALB 853
Jde o dokument ze VII. fotosrazu Rajčátek 25.9.-28.9.v Českém Krumlově a blízkém okolí

Na stezku v korunách stromů jsem se těšil, ale to jsem ještě netušil, jak si tento netradiční výlet užiju, vlastně užijeme. Jen mi přišlo, že ta skluzavka mohla být už v ceně vstupného, ale náladu to nekazilo, ba naopak. Psali, že turista ujde v průměru po Stezce 1442 kroků – BLBOST – při tom neustálém vracení je to mnohem víc. Některé atrakce jsme si totiž procházeli i několikrát po sobě a legrace bylo plný kopec ... vlastně Stezka:-)

Stavba sama o sobě budí respekt svými technickými parametry. Byla otevřena v roce 2012 a 220 schodů ve středu věže končí ve výšce 941 m n.m. Ve výšce stezky 5 metrů jsme na korunách stromů starých 10 až 15 roků, při 20 metrech je to 50 – 60 let, při 30 metrech 90 – 100 let – tak to klobouk dolů. Na samotnou stavbu bylo použito 737,7 m3 dřeva, milion šroubů z nichž nejdelší byly 80 cm dlouhé a 1,7 km ochranných sítí.

To co jsem bral jako šokující – STAVBA TRVALA pouhých 60 dnů !!!! RESPEKT K DÍLU

Zpátky jsme natrefili i skupinu známých trabantistů, tak nás pobavili i jejich pejskové, jak z výletu ihned šupli do rybníka k jejich velké radosti :-)
50 fotek a 2 videa, 27.9.2015, 124 zobrazení, 155 komentářů | cestování, dokumenty, klasická-fotografie, krajina, příroda
ALB 852
Jde o dokument ze VII. fotosrazu Rajčátek 25.9.-28.9.v Českém Krumlově a blízkém okolí
ALB 851
Jde o dokument ze VII. fotosrazu Rajčátek 25.9.-28.9.v Českém Krumlově a blízkém okolí
35 fotek, 26.9.2015, 110 zobrazení, 60 komentářů | dokumenty, rodina-přátelé, zábava
ALB 850
Jde o dokument ze VII. fotosrazu Rajčátek 25.9.-28.9.v Českém Krumlově a blízkém okolí

Mimo výstavu Seidel se mohlo fotografovat u dalších „mladých„ výtvarníků, a dalo by se říci, že se vědělo proč. Fotky podle mého nemohou ničí kšefty ohrozit. Katharina Dietlinger, Karin Pliem a Ondřej Maleček – přesně v tomto pořadí byl asi můj zájem o jejich díla, ostatní ať si ho vytvoří sami. Je to pouhý dokument, jak bylo uvedeno v záhlaví.

To, co mne osobně nejvíc zaujalo na dílech Katariny byla barevná iluze pouze tvořená pastozní technikou barevných skvrn vytlačovaných snad přímo z tuby. Její ohromný obraz Bavorský les bylo naprosto úchvatné dílo a zblízka blavajz. Karin měla starší díla z roku 1989, barevně veselá a snad i příjemná... a Ondru bych nechtěl osobně ani zadarmo, a to jsem ještě fotil koukatelná díla.

Je to ale opravdu věc názoru. malíři jsou od sebe odděleni zvířátky.

Dokument z dalších dvou výstav dám až na konec serie se srazu :-)
ALB 849
Jde o dokument ze VII. fotosrazu Rajčátek 25.9.-28.9.v Českém Krumlově a blízkém okolí

Už několikrát mi unikla výstava Egona Schiele, buď nebyl žádný čas, nebo bylo na výstavu času málo, nebo bylo zavřeno. Nechtěli jsme proto ten den čekat, až bude výstava zadarmo a náležitě organizovaná, a šli jsme za plnou a byli jsme tam skoro 4 hodiny – kdo to má? Popravdě to ale bylo výstav 6:

(1) Egon Shiele, (2) Josef Váchal, (3) Seidel, (4) Katharina Dietlinger, (5) Karin Pliem a (6) Ondřej Maleček. První dvě zákaz focení absolut, strážci každé 3 metry, ostatní bez blesku. Z prohlídky bude ještě nějaký report, zastavím se nyní u výstavy SDEIDEL, která je neopakovatelná rozsahem i zápůjčkami z ciziny (Passau). Myslím si, že tu měla být povinná účast účastníků podzimního rajčení - byla to ohromná škola fotografie.

Civilní cyklus fotografií otce Josefa Seidela (1859 – 1935) a syna Františka (1908-1997), který mimo jiné dokumentuje Šumavu, kterou už takovou neznáme a nepoznáme – třeba Pohled na Alpy z Kletě. Zaujala mne dokonalá dokumentace snímků, nejen datum a místo, ale i jména osob nebo popis akce. K nahlédnutí byla jedna ze 34 zákaznických knih s touto zmíněnou dokonalostí. Popisky byly často v němčině, tak i dík vystavovatelům za překlady

Co bylo dále velice zřetelné, byla starosvětská poctivost snímků a nenápadná, ale důkladná dramaturgie, kdy vesnice přecházejí v lesy, letní scény do zimní nálady, výjimečné události jako jsou třeba pohřby do všedního zaměstnání, jako je třeba plavení dřeva. Chlapi i při práci svátečně vystrojení, skoro všichni se zástěrou (vzpomínka na dětství, kdy to bylo běžné - už jsem úplně zapomněl) …. Fotografování brali všichni vážně, byl to obřad a oslava toho jak žili. A žili opravdově, respekt k nim

Jak jsem psal, mohlo se bez blesku fotografovat, ale nízká úroveň světla a fotky za sklem se spoustou odlesků toho moc neumožňovaly. Pro vzpomínku jsem jich několik udělal, a hlavně si je při procházce kolen nekonečných panelů užil. Z mého pohledu to měl být stěžejní bod sletu rajčat na Šumavě, který se jen tak opakovat nebude. Nevím, kdy výstava končí, ale kdo může, ať se tam vrátí a dožene zmeškané, Nebude litovat :-)
40 fotek, 26.9.2015, 91 zobrazení, 100 komentářů | cestování, dokumenty, kultura, rodina-přátelé, zábava
ALB 848
Jde o dokument ze VII. fotosrazu Rajčátek 25.9.-28.9.v Českém Krumlově a blízkém okolí

První co mne upoutalo byl letopočet na prošlapaném kamenném schodu z roku 1650. To muselo být nohou, co prošly. Až potom jsem si všiml nabídky do muzea loutek na půdě domu, který byl původně kostel. Vstup na půdu byl impozantní a trochu dobrodružný, stál ale za to. Pohled z okének na Krumlov nebo do trámoví věže je paráda sama o sobě. Loutek jsou tu stovky, ale pro mne byl asi nej artefakt originální živnostenský list Matěje Kopeckého

Původní kostelík sv. Jošta (Saint Joducus) byl založen Petrem I. z Rožmberka. Roku 1596 zahájil Petr Vok renesanční přestavbu, kterou vedl Domenico Benedetto Cometta. Už za dva roky – 1598 – byl kostel zasvěcený sv.Trojici a věnovaný protestantům.Po odchodu Rožmberků z Krumlova byl roku 1602 předán jezuitům a roku 1615 opět zasvěcen sv.Joštu.
Za josefínských reforem byl kostel roku 1787 zrušen a uzavřen. Postupně se z něho stával měšťanský dům s várečným právem, kasínem a tanečním sálem. Také tu byl sklad jízdních kol a motocyklů. Po roce 1900 už byl využíván výhradně jako obytný dům – poslední rekonstrukce byla v roce 1997.
40 fotek, 26.9.2015, 86 zobrazení, 131 komentářů | cestování, rodina-přátelé, zábava
ALB 847
Jde o dokument ze VII. fotosrazu Rajčátek 25.9.-28.9.v Českém Krumlově a blízkém okolí
50 fotek a 6 videí, 26.9.2015, 174 zobrazení, 266 komentářů | cestování, rodina-přátelé, zábava
ALB 846
Jde o dokument ze VII. fotosrazu Rajčátek 25.9.-28.9.v Českém Krumlově a blízkém okolí
KSIAZ 15
50 fotek, 19.9.2015, 111 zobrazení, 133 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, události
ALB 845
Když už jsem řekl „A“, tak musím říci i „B“ a před zpracováním zážitků ze srazu Rajčátek – podzim 2015 dokončit související album z podzemního města projektu Riese.

V předchozím albu jsem zmiňoval tajný projekt AH, který byl zejména V Sovích horách. Sedmým dílem bylo zapojení zámku KSIAZ (vyslov Kšonž) do tohoto projektu, místo mělo být zřejmě útočiště pro AH a jeho generalitu. Nahoře opulentní prostory pro společenskou aktivitu a pod zámkem chodby a prostory pro celý vlak

Samotný Hitler zde nikdy osobně nebyl, přesto tam měl nachystanou pracovnu a přes chodbu utajený výtah dolů do pozemí, šikovně schovaný v šatní skříni. Zámek prochází rekonstrukcí, řada obrazů a mobiliáře není původní – všechno se ztratilo na konci války. Něco vzal Němec, Něco Rus, a na Čecháčka také něco zbylo.

Zámek patřil původně bohaté rodině hraběte von Hochberg, dědicové žijí dost dobře v Německu a status bohaté rodiny si zachovali

Nyní mohu putování po Polsku na chvilku zastavit a odložit, a dát prostor podzimnímu Rajčení :-)
35 fotek, 19.9.2015, 154 zobrazení, 107 komentářů | cestování, dokumenty, události
ALB 844
Tato expedice byla kousek od našich hranic v Polsku (Dolním Slezsku) – coby kamenem dohodil se říkalo, a měla nám představit jedno z největších tajemství III.Říše. Nikdo dosud neví a nemá dokumentaci k čemu vlastně ty ohromné prostory sloužily. Také se dosud podařilo zmapovat asi 1/3 prostor, ostatní se neví nebo nechce, či nemůže vědět. Němci při odchodu a přenechání místa RA ženijně zřejmě dokonale zamaskovali a výbuchem zrušily vstupy. Taková je tedy asi nejzachovalejší prostora OSÓWKA, místo pro bádání i natáčení filmů

Podzemní město OSÓWKA je součástí tajného projektu A.Hitlera v polských Sovích horách. Projekt je obecně znám jako RIESE (německy OBR), a v poslední době zde víří turismus i aktivity hledačů zpráva o objevení „zlatého vlaku“. Už má dokonce i jednoho smrtelně zraněného, který se propadl do podzemních obrovitých jeskyní.Vlak, údajně naložený drahocenným nákladem, podle legend koncem druhé světové války vyvezli nacisté z tehdy německé Vratislavi. Místo údajného nálezu je pod zemí blízko 65. kilometru trati Vratislav-Walbrzych. Prostor se chystají prohledávat armádní experti.

V rámci projektu bylo vybudováno 6 podzemních měst a dále na zámku KSIAZ (Kšonž) a zejména pod ním. Mělo to být zřejmě útočiště pro AH a jeho generalitu. Odhaduje se propojení všech 7 míst a délka chodeb je asi 50 km. Zpřístupněno je 8 km a pro turisty je k dispozici pouhých 900 metrů. I tak se nedá o velikosti díla pochybovat. Projekt byl tajný, tak se jen odhaduje, že zde pracovalo asi 20 – 50 tisíc vězňů od podzimu 1943 do 8.5.1945. Životnost vězně v podzemí v nelidských podmínkách byla 6-7 týdnů, dospělí muži na konci pobytu vážili jen 30 - 40 kg.

Byl jsem překvapen rozsahem a velikostí chodeb, kde v závěru byly obrazy tanků v normální velikosti, které se tam opravdu ztrácely. Kvalita betonu a technologie dopravy do chodeb byla unikátní, vše je z původní doby a zdá se neporušené. Snad čas přinese víc odpovědí na položené otázky.
SNAD
22 fotek, 8.8.2015, 167 zobrazení, 65 komentářů | koníčky, kultura, práce, zábava
ALB 843
Tak jsem si myslel, že se mi to už v životě potkat nepodaří .... a stalo se. Hodně práce, ale výsledek stojí za to :-)
Je to celé dílo jedné ženy - naší kamarádky, která vše vymyslela, spoustu osobní práce na stavbě i finišování dodala, a vše zafinancovala. Tento styl bydlení je mi osobně velmi blízký, jen osobně vím, že má svoje úskalí při větším počtu osob v takto otevřeném prostoru, a dále při stáří, kdy se člověk klopýtá i po rovině.

Měli jsme u ní bydlící azyl při naší návštěvě Slovenska a já jen touto cestou před jejím dílem smekám. Jsem rád, pokud se bude líbit i ostatním, případně pro někoho může být i inspirací. :-)
40 fotek a 7 videí, 5.9.2015, 95 zobrazení, 57 komentářů | města, události, zábava
ALB 842
Prostě opravdové Nymburské posvícení 2015 :-)
25 fotek, srpen 2015, 72 zobrazení, 68 komentářů
ALB 841
40 fotek, 5.8.2015, 57 zobrazení, 76 komentářů | cestování, města
ALB 840

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter