Název

Drahelický mlýn Bašta

Popis

ALB 1237
Drahelický mlýn Bašta zažil během dnů Evropského dědictví 2018 vysokou návštěvnost – objekt navštívilo 3926 osob. Bylo to i provozem výletní lodi Blanice, která pendlovala mezi mlýnem a přístavem v Nymburce. Měli jsme štěstí, že jsme v takové skupině nebyli a mohli si užít komentované prohlídky v komorním počtu návštěvníků. Mile nás překvapil i úžasný kostýmový program členek Klubu důchodců pod vedením paní Zdeňky Strakové, který jsme si naplno užili a doplnili si informace, které se už těžko získávají. Je velká škoda, že je to místo značně vzdáleno od centra, tak se těžko sejdou prostředky na jeho obnovu a záchranu. Je tu co zachraňovat. Vodní mlýny jsou celostátně evidovány a o jeho registraci se zasloužila naše rajčecí kolegyně HAJENAS

Mlýn Bašta je jeden z nejstarších mlýnů v Čechách. První zmínka o něm pochází z roku 1294, kdy mlýn koupili mniši z kláštera Na Zderaze v Praze. V 15.století již jako mlýn Bašta patří ke kostomlatskému panství a jeho název je odvozen od strážních povinností, které byly místu uloženy.
V letech 1552-1558 je mlýn pronajat mlynáři Janovi z Prahy za 150 strychů žita a 10 vykrmených vepřů s právem provozovat krčmu. Asi to bylo dobré *rito*, protože v roce 1564 šenkýř Tomáš Klatovský se ženou Dorotou byli popraveni oběšením v Nymburce, neboť *lotrovinu přechovávali a sami kradli znamenitě* Následně mlýn zpustnul a roku 1569 hejtman Jan Chotounský z Chotouně na Lysé požádal královskou korunu, aby mu mlýn Bašta od nájmu zpustošený byl prodán
Další nájemníci po roce 1603 Václav Kacovský, Matouš Hauser z Kamenného Zboží si moc dobře nevedli, protože v záznamech z roku 1614 stálo, že mlýn Bašta jest ze dřeva, sešlý a zchátralý, dřívím podepřený. Není proto divu, že roku 1634 shořel

Roku 1647 Ferdinand III daroval mlýn císařskému generálu Janu hraběti Šporkovi. Roku 1679 mlýn zakoupili poručníci nezletilého hraběte Františka Antonína Šporka pro potřeby panství Lysá nad Labem a na mlýn byl dosazen rybář z Poděbrad Antonín Novák, který pomáhal na opravě mlýna. Spolu s ním se na opravě podílel Antonín Wáwra, který roku 1783 u mlýna vystavěl přízemní obytný dům pro svou rodinu. Záznam o této události je vytesán do kamenného portálu u vstupních dveří , kde stojí *Ano 1783 s pomoci boží wzstawen jest dům tento nakladem Antonina Wawry * Jeho syn následně přistavěl i další patro.

Celý mlýn potom Wawra koupil až roku 1809 a roku 1821 celý mlýn prodal za 73 000 zlatých Vojtěchu a Alžbětě Kulichovým. Sestra bratrů Mánesů Anna u Kulichů sloužila a provdala se za jejich syna Václava (nedoloženo). Dále se jen uvádí, že mlynářka Anna Kulichová se přátelí s Boženou Němcovou a dochází k častým návštěvám na mlýnu Bašta, kde se pořádají umělecké dýchánky a kritizuje se nymburská měšťácká společnost. Majitel mlýna Václav Kulich provedl roku 1838 rekonstrukci mlýna, při které požádal bratry Václava a Antonína Mánesů, aby vyzdobili celé první patro nástěnnými malbami. Bratři zde v druhé polovině 19. století několikrát pobývali a tvořili. Logicky jezdili za sestrou.

V Nymburce nebyla Němcová spokojena, a ani ona s manželem nebyla ve městě oblíbena. Odpuzovalo ji místní maloměšťáctví, s nímž se vypořádala v satirické povídce Kávová společnost (1855), ale místo jejího krátkého pobytu se promítlo do její ostatní tvorby. Odsud se přestěhovali do Liberce

Roku 1852 koupil mlýn Jan Tachecí za 67 000 zlatých a jeho rod se usadil na dalších skoro 100 let. Bohužel mlýn roku 1885 vyhořel a byla vystavěna nová rozlehlá neorenesanční budova. Dne 27.12.1923 znovu vyhořel a už nebyl nikdy obnoven. Zanedbaný byl zbořen po roce 2005 a ušetřen zůstal památkově chráněný obytný dům, který jsme právě navštívili :-)

POZN.:
Ve druhé polovině 20. století v areálu hospodařil drůbežářský závod, z té doby pocházely necitlivé přestavby a začaly demolice části hospodářských objektů i mlýnice. Jediný klad na tom byl, že zde nechali dožít paní Marii Tachecí

Kategorie a štítky

Nastavení