50 fotek a 1 video, září 2018 až leden 2019, 53 zobrazení, 89 komentářů | architektura, dokumenty, kultura, lidé, události
ALB 1269
Na začátku prohlídky zámku Milotice bylo počasí nic moc, to na návštěvu interiérů nevadilo. Jaké bylo překvapení, když po prohlídce jako na objednávku vyšlo sluníčko a krásně nám pomohlo vychutnat unikátně zachovaný komplex barokních staveb a zahradní architektury

V roce 2005 byly interiéry milotického zámku upraveny do jejich podoby v první polovině 20. století, kdy byl objekt obýván rodem Seilern-Aspang. Návštěvník tak při prohlídce nahlédne do životního stylu a každodenního života posledního majitele JUDr. Ladislava Seilerna, jeho manželky Antoinetty, roz. Loudonové, a jejich čtyř dětí.

Prohlídková trasa je koncipována na základě přímého vypravování dcery posledního milotického hraběte, Marie Henrietty Seilern (1918–2008), provdané Norman-Audenhove. Její portrét jeden rok před smrtí je v albu připojen. Obdivuhodně svěží stará charismatická dáma. K tomu lze jenom dodat, že se to všechno musí zažít na vlastní prožitek :-)
56 fotek, duben 2010 až únor 2019, 67 zobrazení, 54 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města
ALB 1291
Nenápadný LUTYCH je městem několika NEJ a bylo pro nás příjemné je poznávat. Je škoda, že na internetu je tak málo informací a je složité se k nim dostávat a paměť už je hodně řídká, abych si po tak dlouhé době vzpomněl, co všechno jsem o tom městě věděl.
Zkusíme ta NEJ bez ohledu na pořadí a význam

1.NEJ je třeba budova sídla biskupství. Roku 705 byl v Lutychu zavražděn maastrichský biskup sv. Lambert. Jeho nástupce sv. Hubert se souhlasem papeže přemístil sídlo biskupství z Maastrichtu do Lutychu a stal se prvním biskupem biskupství Lutych. Později se stal Lutych hlavním městem knížectví biskupství Lutych, které existovalo v letech 980–1795. Při procházení budovou a atriem je to na tom znát

2.NEJ bylo významné římsko-katolické církevní a vzdělávací centrum s vlivem po celé Evropě. Například roku 1655 odtud bylo vysláno sedm řeholnic řádu sv. Voršily do Prahy. To jsme nemohli ověřit, tak tomu prostě věříme Město je také sídlem jediné státní frankofonní univerzity v Belgii, založené roku 1817.

3.NEJ jsou jeho tři vodní kanály, z nichž nejvýznamnější je Albertův kanál, který spojuje Lutych a Antverpy. Díky dobrému vodnímu spojení s Francií, Vlámskem a Nizozemskem má Lutych třetí největší říční přístav v Evropě. Na území města má řeka Máza délku přibližně 12 km a je plně usplavněna.

4.NEJ jsou nejstrmější schody * Montagne de Bueren * na světě. Mají 374 schodů a jejich průměrný sklon je téměř 30%. Byly postaveny jako nejkratší cesta pro vojáky, aby je nesvedly z cesty místní prostitutky. Na vrchu ve čtvrti Hors-Château dříve stávala vojenská pevnost do roku 1891. Schody jsme zažili v plné parádě včetně nádherného výhledu na město

5.NEJ je unikátní moderní nádraží Liège-Guillemins. Projektováním nové stanice byl v roce 1996 pověřen španělský architekt Santiago Calatrava. Nádraží jsme procourali a smekám klobouk až někam do sklepa. Mistrovské dílo

6.NEJ je mimo hru – na předposledním snímku je hlídací králík místo psa. Kdo to má?
55 fotek, září 2018 až leden 2019, 157 zobrazení, 132 komentářů | dokumenty, klasická-fotografie, práce, události
ALB 1268
Kousek od Bouzova je jedno místo, kde je království pochoutek na zemi. Původní výroba tvarůžků v Lošticích. Od první návštěvy nevynecháváme příležitost si zde nakoupit náruč laskomin, kterou ještě završíme zastávkou v tvarůžkové cukrárně. Nikdy bych nevěřil, že je něco takového možné. JE :-)
Toto album asi nebude moc prohlížené, je zde mnoho textu a to unavuje. U mne je to vnímáno jakop hold krásné práci a oslkavu rodinné tradice. Rád se sem budu vracet

Ne vždy blokáda a sankce škodí. Když třeba Napoleonova kontinentální blokáda v roce 1806 vyvolala v Evropě pěstování cukrovky, tak zrušení roboty uvolnilo prostor pro podnikání rolníků. I na Hané. Byla vysoká produkce mléka, ale jinak bylo chudo. Po chalupách se rozšířilo zpracování tvarohu s vyšší trvanlivostí, a často to bylo každodenní jídlo v rodinách. Dostalo i lidový název – TVARGLE – nám dnes známé tvarůžky, a tvarůžkáři byli snad v každém domě.
Český odbor zemědělské rady pověřil odborníka Jana Věnceslava Pavelku propagací mlékárenství. Za necelých 20 let do roku 1913 vzniklo na Moravě 120 rolnických družstevních mlékáren, převážně na Hané. V roce 1913 vyrobily přes 3000 tun tvarohu. Pro tvarůžkáře skvělá nabídka, kterou nejlépe využil Alois Wessels. Svůj podnik se značkou AW založil v roce 1876 a firma pracuje do dnešních dnů.

GRATULACE :-)
25 fotek, září 2018 až únor 2019, 80 zobrazení, 47 komentářů
ALB 1214
Pivo prý dělá hezká těla :-)
Na reklamu jsme neskočili, ale léto jsme trávili mimo jiné i koštováním a hodnocením různých regionálních piv. Na dovolené jsme načerpali tolik dojmů, že chvilku potrvá, než z toho udělám nějaké album. Proto jsem se rozhodl vydat toto pivní album, které jsem doplnil zajímavým pohledem na soutěž v tvorbě ptačích budek či krmítek
50 fotek, duben 2010 až únor 2019, 43 zobrazení, 37 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, lidé, města
ALB 1289
Město Leuven se proslavilo univerzitou a pivem. Zdejší Katolická univerzita byla založena již v roce 1425 papežem Martinem V., a je tak nejstarší univerzitou v Belgii a jednou z nejstarších v Evropě. Kvůli sporům mezi vlámským a frankofonním obyvatelstvem musela být univerzita roku 1968 rozdělena na dvě samostatné větve – vlámskou Katholieke Universiteit Leuven, která zůstala v Leuvenu a frankofonní Université catholique de Louvain, která byla zřízena ve městě Louvain-la-Neuve. V dnešní době zde studuje okolo 27 tisíc studentů

Historie značky Stella Artois začíná roku 1366 ve zdejším pivovaru s názvem Den Hooren (roh). Dne 15. června 1717 jej odkoupil Sebastien Artois, po kterém pivovar zdědili jeho potomci. Samotná značka vznikla v roce 1926, kdy se tradiční vánoční pivo podařilo natolik, že dostalo jméno Stella (hvězda).

Leuven bylo také významné cechovní město, jeho tehdejší význam města coby centra soukenictví dokládá lovaňské lněné plátno, které je v textech z konce 14. stol. a z 15. stol. označováno jako lewyn. Pod klenbou hlavní univerzitní budovy, sídla rektorátu, je obrovský kamenný sál, který v polovině 14.století sloužil ke shromážděním obchodnické gildy. Dnes je stejný jako tenkrát, jen s tím rozdílem, že je plný počítačů.

Když jdete městem, tak pocitově je město pouze studentů. Většinou potkáváte samé mladé lidi, kteří tu jezdí většinou na kolech, kterých je také všude plno. Poseděli jsme na venkovní zahrádce, popili pivko a procourali centrum města s krásnou radnicí a navštívili také starou čtvrť, kterou obývaly bekyně. Leuven je dobré místo na studování i na život :-)
40 fotek, září 2018 až leden 2019, 56 zobrazení, 59 komentářů | architektura, cestování, klasická-fotografie
ALB 1267
40 fotek, září 2018 až leden 2019, 56 zobrazení, 65 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města, příroda
ALB 1266
Hrad založený na počátku 14. století rodem pánů z Bouzova byl v roce 1645 Švédy pobořen. Nyní hrad působí dojmem dobře zachované středověké památky, jeho současná podoba však pochází z romantické přestavby letech 1895 až 1905, kdy řídil obnovu moravského hradu Bouzova v reprezentativní sídlo Řádu německých rytířů jeho velmistr arcivévoda Evžen Rakousko-Těšínský z rogu Habsburků. Narodil se pro zajímavost 21. května 1863 na jihomoravském zámku v Židlochovicích.
18 fotek, 23.9.2018, 43 zobrazení, 44 komentářů | architektura, dokumenty, kultura, města
ALB 1218
tady jsou slova zbytečná, je dobré zažít osobně. V muzeu jsme byli dvakrát a podruhé už nám nezbyl čas na zopakování návštěvy - tak příště
16 fotek, září až říjen 2018, 56 zobrazení, 36 komentářů | dokumenty, kultura, města
ALB 1219
Vyzvednutí vzácných ostatků a jejich prezentace v Olomouci jen na krátkou dobu 3 týdnů do 7. října byla velkým důvodem k návštěvě Olomouce a vidět to na vlastní oči. Byla zde vystavena pamětní deska, tomba a samotné osárium do ní vložené bez ostatků.

Album jsem doplnil pro mne obdobnou vzácností – dřevěným reliéfem z kostela sv.Mořice *Smrt Panny Marie* - dílo je asi z roku 1480 (lipové dřevo, polychromie) … ale zpátky

Pamětní deska z pozlacené mědi označovala v sakristii kostela místo uložení ostatků s latinským nápisem v překladu: „ Na tomto místě jsou uloženy ostatky šesti velmi významných osobností, čtyř zakladatelů hradiského kláštera a moravských markrabat Oty I., jeho manželky Eufémie, Oty III. A jeho ženy Durancie, dvou prelátů, olomouckého biskupa Jana a hradiského opata Roberta. Toto mausoleum nechal z vděčnosti vystavět 53.hradiský opat Benedikt

Cínovou tumbu podle jeho zadání zhotovil v roce 1718 olomoucký cínař Johann Carl Behr. On také vytvořil v roce 1696 cínovou rakev pro olomouckého biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna, která je uložena v kryptě dómu sv.Václava

Dřevěné malované osárium s propracovanou symbolikou vytvořil Jan Michael Fissé. Znak na víku vlevo se sv. Štěpánem je znak hradiského konventu, znak vpravo s ondřejským křížem je osobní znak opata Benedikta. Nápis uvádí opata Benedikta jako autora vzpomínky na zakladatele. Ženské figury s atributy oslavují Víru, Zbožnost,Štědrost a Slávu zakladatelů.
35 fotek, září až říjen 2018, 60 zobrazení, 81 komentářů | cestování, dokumenty, města
ALB 1217
Je dobré při návštěvě Olomouce nevynechat i Arciděkanské muzeum na místě přemyslovského hradu. Nabízí se ihned vzpomínka na smrt krále Václava III., který byl poslední mužský člen vládnoucího rodu Přemyslovců, jehož jednotliví členové vládli v českých zemích jako knížata a králové více než 400 let. Bylo krátce po poledni 4. srpna léta Páně 1306, kdy nastal onen zásadní zlom v dějinách českého státu a král byl zavražděn.

Verzí k jeho skonu je několik, ale Václavův vrah, případně vrahové nebyli nikdy identifikováni, jen terasa kde byl údajně zavražděn se nazývá Krvavá
33 fotek, září 2018 až leden 2019, 64 zobrazení, 93 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města
ALB 1265
V albu je zahrnuta návštěva tvrze v Hluku, Kyjov a kostel Všech Svatých v Miloticích, samá drobná zastavení, která potěšila \.-)
60 fotek, září 2018 až leden 2019, 90 zobrazení, 108 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města
ALB 1264
Královské město Uherské Hradiště založené roku 1257 je přirozeným, historickým centrem Slovácka, kde foto hovoří za vše. Prostě KRÁSA :-)
42 fotek, červenec 2018 až leden 2019, 128 zobrazení, 103 komentářů | klasická-fotografie
ALB 1263

Slovácko mne zcela okouzlilo, musím si to někdy zopakovat
40 fotek, září 2018 až leden 2019, 57 zobrazení, 60 komentářů | cestování, dokumenty, kultura, města, události
ALB 1262
Toto album je právem věnováno selské rodině Uprků, která sídlila v Kněždubu, a která tolik znamenala pro zachování obrazu lidového života prostých obyvatel Slovácka. Jde hlavně o akademického malíře Jožu Uprku (20.10.1861-12.1.1940) a jeho bratra – sochaře Frantu Uprku (26.2.1868-8.9.1929). Oba jsou pochování na místním hřbitovu u kostela sv.Jana Křtitele spolu s dalším malířem – Antošem Frolkou (13.6.1877-8.6.1935). Už jen tato tři jména stačí k tomu, aby toto místo mohlo být nazýváno Slovácký Slavín

Rodný dům jsme zastihli ve výborné kondici po rekonstrukci, a podle dokumentačních fotografií to dalo hodně úsilí. Muzeum obsahuje drobnosti ze života zejména Jožky, jeho palety, oblečení i posmrtnou masku. Spolu se vzpomínkou na nádherné emoce při prohlídce jeho obrazů v Galerii v Uherském Hradišti, musím se jeho památce hluboko poklonit
40 fotek, červenec 2018 až leden 2019, 81 zobrazení, 102 komentářů | architektura, dokumenty, města, příroda
ALB 1253
Počasí nám přálo na pohodovou prohlídku i s ochutnávkou vína
28 fotek, červenec až říjen 2018, 87 zobrazení, 74 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města, události
ALB 1215
Při návštěvě Olmiku jsme měli velké štěstí na šikovnou slečnu v kapli Nejsvětější Trojice, která nám předala řadu zajímavých informací, které mne přivedly k tomu se více seznámit s jeho historií – doporučuji každému. Byl to napínavý a zajímavý příběh licencovaného císařského kamenického mistra Václava RENDERA, který se jako soukromá osoba rozhodl k nevídanému počinu, který formuloval olomoucké městské radě v doloženém originálu takto:

„Ke cti a slávě Boha všemohoucího, Panny Marie a světců postavím sloup, který svou výškou a nádherou nebude mít rovného v žádném jiném městě.“

Jak řekl, tak udělal, respektive začal, protože se konce svého díla nedožil. Tento monument je dílem ryze olomouckých umělců a řemeslníků té doby, použitý materiál je z mladějovského i maletínského pískovce. Mimochodem morový Mariánský sloup na Dolním náměstí z roku 1723 je také jeho dílo, Olomouc jím vyjádřila poděkování za konec nákazy.

Sen vytvořit na Horním náměstí něco nebývalého se mu podařilo splnit, i když Render hotový sloup nikdy nespatřil, zemřel 3. srpna 1733. Životní dílo dobudoval do výšky prvního patra, hotová byla vnitřní kaple a část sochařské výzdoby. Slib daný Olomouci mistr dodržel. Ve čtyřiašedesáti letech zemřel svobodný a bezdětný, všechen majetek odkázal na dokončení Trojice. Celkem šlo o téměř jedenáct tisíc zlatých.

Sloup se po svém dokončení v roce 1754 stal pro Olomouc zdrojem ohromné hrdosti, protože všichni lidé podílející se na jeho tvorbě byli občany města. Sloup byl 9. září 1754 vysvěcen za velké slávy, jíž se zúčastnila také císařovna Marie Terezie se svým manželem Františkem I. Štěpánem Lotrinským

Z mého laického pohledu, je toto místo nejvíce duchovním místem Olomouce svou výjimečností tvorby i použitou symbolikou. Je to ale jen můj ryze osobní názor
26 fotek, loni na podzim, 66 zobrazení, 70 komentářů | dokumenty, lidé, města, události, umělecké
ALB 1216
Album by se mělo nazvat Zlatý kočár pro biskupa a příběh jednoho obrazu. Zkratka tohoto obrazu byla v kapli Nejsvětější Trojice, a podnítila moji zvědavost k návštěvě Arcidiecézního muzea obraz si prohlédnout a k tomu i kočár ze sbírky biskupa Ferdinanda Julia Troyera. Ten se po svém zvolení do úřadu stal nejen hlavou diecéze, ale i knížetem a prvním z olomouckých aristokratů. Tomu musela odpovídat i podoba intronizačního průvodu dne 27. srpna léta páně 1747. Během něj nejvíce zazářil biskupův kočár – honosná zlatá karosa.

Své uvedení do úřadu tedy chtěl oslavit s náležitou pompou a pro důstojný příjezd potřeboval důstojný kočár – jak jinak než zlatý. Jeden z bohatě zdobených ceremoniálních kočárů, které Troyer vlastnil celkem tři, byl sice zakoupen „z druhé ruky“, byl ale tak nádherný, že to na lesku průvodu neubralo. Biskup ani neměl jinou možnost, než koupit ojetý vůz – výroba nového, který by se vyrovnal parádě zlaté karosy, by představovala obrovské náklady a trvala by příliš dlouho. Koupě vozu, vyrobeného v pařížské královské manufaktuře, tak byla tím nejlepším, co Troyer mohl udělat. Kočár byl upraven podle biskupova přání českými a moravskými řemeslníky a byl připraven ke slavnostnímu vjezdu do sídelního města Olomouce i k cestě do Vídně, kde měl Troyer složit lenní slib Marii Terezii. Tento autentický a dosud pojízdný kočár je nejstarším exponátem muzea kočárů v Čechách pod Kosířem, druhá zlatá karosa je vystavena v olomouckém arcidiecézním muzeu.Třetí ceremoniální vůz, tak zvaný parádní, byl zakoupený od rodiny Kinských a je k vidění v zámku v Náměšti na Hané

Připomínkou slavného dne je obraz zachycující intronizační průvod, který nechal roku 1783 v upomínku namalovat Troyerův synovec a dnes je k vidění v olomouckém arcidiecézním muzeu.
40 fotek, září 2018 až leden 2019, 73 zobrazení, 53 komentářů | cestování, dokumenty, města, události
ALB 1261
místo konání – 2.5.1902 Hroznová Lhota

Svou pařížskou výstavou v roce 1900 získal Auguste Rodin mnoho obdivovatelů, mezi nimi také byli umělci pražského spolku Mánes. Ti vyslali do Paříže svá vyslance se žádostí o uspořádání výstavy. Když se Josef Mařatka stal jeho žákem, tak se přání podařilo splnit. Výstava Rodina byla slavnostně otevřena dne 10.května 1902 v nově postaveném pavilonu (podle návrhu J.Kotěry) v zahradě Kinských v Praze. Byla to jeho první souborná výstava mimo území Francie.

On sám přijel do Prahy až 28.května. Prohlédl si výstavu, město, navštívil atelier Josefa Myslbeka. Všude se mu dostávalo nebývalých poct, ze kterých byl dojat. Jeho přání bylo navštívit Moravu, zejména Uměleckou výstavu slovenskou, která byla v Besedním domě v Hodoníně. Tuto výstavu pořádal spolu se slovenskými umělci Joža Uprka, kterého chtěl poznat.

Po poledni 2.června 1902 vyrazilo z Hodonína za doprovodu krojované banderie jezdců na koních 12 kočárů s osobnostmi uměleckého života. Při průjezdu obcemi je vítalo zastupitelstvo i davy lidí v krojích. Asi po dvou hodinách jízdy přijeli do Hroznové Lhoty -bydliště Joži Uprky, který je přivítal. Podle zápisů v kronikách to byla nevídaná slavnost s hudbou, tancováním i zpěvy, na kterou i po letech všichni vzpomínali.
V místním tisku vyšel k této události oslavný článek *Slovácko hýří, jásá a zpívá …* :-)
28 fotek, září 2018 až leden 2019, 93 zobrazení, 62 komentářů | cestování, kultura, lidé, oslavy, zábava
ALB 1254
Být na Slovácku v aktivním období burčáku, tak potom je další způsob konání zavazující :-)
SAARBRYKEN  11
50 fotek a 1 video, květen 2013 až leden 2019, 44 zobrazení, 20 komentářů | architektura, cestování, města
ALB 1285
Zastávka v Saarbrückenu po prohlídce bojiště u Verdunu a s tím spojené návštěvě památníku byla balzám na duši. Předcházel tomu bonus – prohlídka starých zrušených hutí – ale to bude v dalším albu. Město bývalo průmyslovým a dopravním centrem oblasti ležící na velké uhelné pánvi, a byly zde továrny produkující železo a ocel, cukr, pivo, optické přístroje, stroje a stavební materiál. Bylo by bývalo neslušné návštěvu nevyužít.

Na městu i jeho obyvatelích už není poznat, že se tu sem tam jako ponožky střídalo panství německé a francouzské. Jen ve dvacátem století byla část oblasti dvakrát pod vládou Francie (1919-1935 a 1945-1957). Aktuálně je Saarbrücken hlavní a největší město německé spolkové země Sársko. Jde o univerzitní město a politické, hospodářské a kulturní centrum Sárska, jehož je jediným velkým městem. V posledních desetiletích průmyslový význam města upadal, protože německé společnosti začaly kupovat levnější uhlí ze zahraničí.

To, co mne zaujalo víc, byly letmo historické památky města jako kamenný most přes řeku Saar z roku 1546, zvenku gotický kostel St. Arnual a hrad z 18. století Saarbrücker Schloss a potuloval jsem se chvíli ve staré části města u kašny na St. Johanner Markt. Najednou jsem uslyšel vzdáleně hrát varhany, tak jsem se vydal po zvuku a došel k muzeu v upraveném Schlosskirche. Vešel dovnitř a užíval si nabízeného zážitku, který byl umocněn nádherným prostorem a okny s barevnými vitrážemi, které mne svou krásou dostaly. Přeji případným návštěvníkům města si tento zážitek prožít na vlastní kůži :-)

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron