reklama
33 fotek a 1 video, srpen 2007 až červenec 2018, 97 zobrazení, 95 komentářů
ALB 1196
Rok 2018 je pro mne velkou výzvou pořešit co nejvíce letitých nebo nových restů. Podřídil jsem tomu veškerou energii a například fotografování odsunul téměř na jinou kolej. Nedá se stíhat všechno, a moje volba byla dobrovolná a cítím se v ní zatím dobře. Omlouvám se touto cestou všem za moje nedostatečné komentáře k albům mých přátel
Na začátku března sem pořídil dokumentační srovnávací video, které chci zopakovat na podzim. Podobné jsem udělal před 5 roky a jen se divím, jak ten čas letí
40 fotek, duben 2017 až prosinec 2018, 64 zobrazení, 72 komentářů | architektura, dokumenty, města
ALB 1236
Nymburské drobky není nahodilý výraz, ale jak jinak nazvat nesourodý soubor fotek dílem aktuálních a dílem z různých archivů. Ty z archivů mají nádherné kouzlo a navíc dokreslují to, co už nikdo z nás nezažil a neviděl. Je tu ale i třeba poznámka o dokončení restaurování barokního morového mariánského sloupu z r. 1717, který stojí na náměstí Přemyslovců.

Několik fotek se motá kolem zrušené lávky a života potom, a zejména časově předtím. Při zpracování alba o Drahelickém mlýnu Bašta (následuje) jsem se dostal do záznamů o mlynářích na Labi (zase detektivní čtení), a v archivech se daly získat některé staré fotografie a litografie. Odtud už byl jen krůček ke čtení o historii věží na kostele sv.Jiljí, které mne také nenechávaly spát. Navíc brána u kostela na jednom obrazu mi nedávala smysl, tak jsem hledal vysvětlení a našel - dále stručně

Když v roce 1343 kostel vyhořel a byl následně obnovován, v tu dobu byla zřejmě postavena i severní cihlová věž, zvaná „červená“ nebo „stará“. Za vlády Karla IV. byla pravděpodobně přistavěna jižní věž, známá jako „bílá“, vystavěná z pískovcových kvádrů. Události třicetileté války kostel i celé město velmi poničily.

Po třicetileté válce stavitel D. Augustin celou stavbu barokně upravil a věže kostela byly v roce 1685 zastřešeny barokními helmicemi. Při požáru roku 1686 došlo k poškození Červené věže a její stavba popraskala. Musela být podepřena mohutným pilířem, ve kterém byla vytvořena klenutá brána pro průchod.V roce 1846 byla cihlová věž bez náhrady ubourána na úroveň římsy kostela, pilíř zatím zůstal. V letech 1862 až 1866 byla prováděna regotizace kostela, a Bílá – jižní - věž dostala štíhlou jehlancovitou střechu a ochoz s novogotickou balustrádou jak ji známe dnes. Brána ve zdi u kostela se vysvětlila a moje dušička mohla jít klidně spát. Dobrou noc :-)
50 fotek, červen až listopad, 74 zobrazení, 170 komentářů | dokumenty, klasická-fotografie, práce, zábava
ALB 1227
Nastal čas složit pracovní účty za léto. Bylo horké, řada věcí se nedala vůbec vykonávat. Něco se muselo odložit, něco jiného neplánovaně vykonat. Ale díky za každé dobré ráno.
Staré fotky pro srovnání jsou z roku 1982, první práce na změny byly zahájeny touto dobou před padesáti roky na zahradě. Od té doby krůček po krůčku realizuji svůj sen - nebylo to najednou. Konečně mám ale čas, a zatím i sílu se na tom osobně podílet. Jde mi to docela od ruka i díky Dani, která je mi velkou oporou :-)

předchozí část byla na https://bele.rajce.idnes.cz/2018_-_BELEJARO_pracovni/
33 fotek a 3 videa, březen až prosinec, 105 zobrazení, 139 komentářů | dokumenty, práce, zábava
ALB 1238
osobní rekapitulace podzimní pracovní aktivity a vlastně celého roku 2018
předchozí část byla na
https://bele.rajce.idnes.cz/2018_-_BELEJARO_pracovni/
https://bele.rajce.idnes.cz/2018_-_BELELETO_pracovni/
30 fotek, září až prosinec, 50 zobrazení, 20 komentářů | dokumenty, města
ALB 1234
Nebýt náhodných, ale nutných okolností vyřídit neodkladné věci na stavebním úřadu, tak bych do této budovy asi ještě dlouho nevstoupil. Měl jsem ji spojenou s fungováním okresního národního výboru, se kterým jsem měl v jednáních nedobré zkušenosti. Jenže čas šel jinak a já jsem se rád seznámil s historií, jak to s radnicí v Nymburce vlastně bylo
Podle záznamů v gruntovních knihách byla asi první písemně zmíněná budova radnice v místě současné budovy České spořitelny. Původní *Starý rathús* prodalo město roku 1544 a zřejmě v té době již budovalo novou budovu a dnešním místě, kterou zřejmě roku 1546 uvedlo do provozu.
Nápis nad portálem začíná slovy *Letha od narozeni syna božího 15(?)6. Tento duom stawen gest aby w niem, sprawedliwost a saud bozsky zachowan …*
Objekt prošel řadou změn, nejhůře dopadl za třicetileté války. Zděná radniční věž byla nahrazena dřevěnou, která po velkém požáru města v roce 1838 již nebyla nahrazena, a podloubí bylo zazděno.
Budova byla roku 1854 postoupena soudu a po jeho přemístění do nové budovy byly zde po 1.SV byty a mateřská škola. V polovině 30.tých let minulého století došlo k přestavbě v renesančním stylu podle architekta Bohumila Slámy a byl zde umístěn okresní úřad, posléze Okresní národní výbor až do roku 2002. Po dalších úpravách budova slouží od roku 2005 jako radnice.
Jak radnice mezitím fungovala po tuto dobu? Po několikaletém provizoriu kdy se ´řadovalo v soukromých bytech a potom v budově dominikánského kláštera, byla roku 1871 zřízena radniční budova přestavbou klášterního kostela. Budova sloužila v přízemí provozu radnice (1871 - 1929) a současně divadla v prvním patře. V letech 1935-1936 byla provedena komplexní přestavba divadla. Zakoupením vily manželů Nebeských byl umístěna radnice v letech 1929-2004 v Palackého ulici čp.44 a výsledek již známe.

Dost dobrodružný příběh s dobrým koncem
48 fotek, září až prosinec, 44 zobrazení, 35 komentářů | architektura, dokumenty, města, události, umělecké
ALB 1237
Drahelický mlýn Bašta zažil během dnů Evropského dědictví 2018 vysokou návštěvnost – objekt navštívilo 3926 osob. Bylo to i provozem výletní lodi Blanice, která pendlovala mezi mlýnem a přístavem v Nymburce. Měli jsme štěstí, že jsme v takové skupině nebyli a mohli si užít komentované prohlídky v komorním počtu návštěvníků. Mile nás překvapil i úžasný kostýmový program členek Klubu důchodců pod vedením paní Zdeňky Strakové, který jsme si naplno užili a doplnili si informace, které se už těžko získávají. Je velká škoda, že je to místo značně vzdáleno od centra, tak se těžko sejdou prostředky na jeho obnovu a záchranu. Je tu co zachraňovat. Vodní mlýny jsou celostátně evidovány a o jeho registraci se zasloužila naše rajčecí kolegyně HAJENAS

Mlýn Bašta je jeden z nejstarších mlýnů v Čechách. První zmínka o něm pochází z roku 1294, kdy mlýn koupili mniši z kláštera Na Zderaze v Praze. V 15.století již jako mlýn Bašta patří ke kostomlatskému panství a jeho název je odvozen od strážních povinností, které byly místu uloženy.
V letech 1552-1558 je mlýn pronajat mlynáři Janovi z Prahy za 150 strychů žita a 10 vykrmených vepřů s právem provozovat krčmu. Asi to bylo dobré *rito*, protože v roce 1564 šenkýř Tomáš Klatovský se ženou Dorotou byli popraveni oběšením v Nymburce, neboť *lotrovinu přechovávali a sami kradli znamenitě* Následně mlýn zpustnul a roku 1569 hejtman Jan Chotounský z Chotouně na Lysé požádal královskou korunu, aby mu mlýn Bašta od nájmu zpustošený byl prodán
Další nájemníci po roce 1603 Václav Kacovský, Matouš Hauser z Kamenného Zboží si moc dobře nevedli, protože v záznamech z roku 1614 stálo, že mlýn Bašta jest ze dřeva, sešlý a zchátralý, dřívím podepřený. Není proto divu, že roku 1634 shořel

Roku 1647 Ferdinand III daroval mlýn císařskému generálu Janu hraběti Šporkovi. Roku 1679 mlýn zakoupili poručníci nezletilého hraběte Františka Antonína Šporka pro potřeby panství Lysá nad Labem a na mlýn byl dosazen rybář z Poděbrad Antonín Novák, který pomáhal na opravě mlýna. Spolu s ním se na opravě podílel Antonín Wáwra, který roku 1783 u mlýna vystavěl přízemní obytný dům pro svou rodinu. Záznam o této události je vytesán do kamenného portálu u vstupních dveří , kde stojí *Ano 1783 s pomoci boží wzstawen jest dům tento nakladem Antonina Wawry * Jeho syn následně přistavěl i další patro.

Celý mlýn potom Wawra koupil až roku 1809 a roku 1821 celý mlýn prodal za 73 000 zlatých Vojtěchu a Alžbětě Kulichovým. Sestra bratrů Mánesů Anna u Kulichů sloužila a provdala se za jejich syna Václava (nedoloženo). Dále se jen uvádí, že mlynářka Anna Kulichová se přátelí s Boženou Němcovou a dochází k častým návštěvám na mlýnu Bašta, kde se pořádají umělecké dýchánky a kritizuje se nymburská měšťácká společnost. Majitel mlýna Václav Kulich provedl roku 1838 rekonstrukci mlýna, při které požádal bratry Václava a Antonína Mánesů, aby vyzdobili celé první patro nástěnnými malbami. Bratři zde v druhé polovině 19. století několikrát pobývali a tvořili. Logicky jezdili za sestrou.

V Nymburce nebyla Němcová spokojena, a ani ona s manželem nebyla ve městě oblíbena. Odpuzovalo ji místní maloměšťáctví, s nímž se vypořádala v satirické povídce Kávová společnost (1855), ale místo jejího krátkého pobytu se promítlo do její ostatní tvorby. Odsud se přestěhovali do Liberce

Roku 1852 koupil mlýn Jan Tachecí za 67 000 zlatých a jeho rod se usadil na dalších skoro 100 let. Bohužel mlýn roku 1885 vyhořel a byla vystavěna nová rozlehlá neorenesanční budova. Dne 27.12.1923 znovu vyhořel a už nebyl nikdy obnoven. Zanedbaný byl zbořen po roce 2005 a ušetřen zůstal památkově chráněný obytný dům, který jsme právě navštívili :-)

POZN.:
Ve druhé polovině 20. století v areálu hospodařil drůbežářský závod, z té doby pocházely necitlivé přestavby a začaly demolice části hospodářských objektů i mlýnice. Jediný klad na tom byl, že zde nechali dožít paní Marii Tachecí
8 fotek, 17.9.2018, 35 zobrazení, 15 komentářů | dokumenty, města, umělecké
ALB 1235
Při prohlídce radnice Nymburk jsem viděl velký obraz v prvním poschodí v zóně vedení města, který mi rukopisem i námětem velice připomínal Slovanskou epopej od Alfonse Muchy. Příště jsem si donesl fotoaparát a zabral nějaké detaily, podpis jsem ale nenašel. Začal jsem pátrat a narazil jsem na článek Jana Řehounka, který mi skoro všechny otázky zodpověděl. Ostatní odpovědi jsem si sháněl dále, ale to podstatné jsem už věděl.
Obraz je originální práce Alfonse Muchy pro Nymburk s názvem "Poddání Nymburka L. P. 1421 Bohu a Pražanům", a kdybych dočetl jeho obsáhlý životopis až do samého konce, tak bych o existenci obrazu věděl, ale stejně bych neznal, kde ho hledat. K historii obrazu:

Ve třicátých letech stavěla Spořitelna v Nymburce své nové sídlo. Z podnětu předsedy správní rady MUDr. Josefa Šrámka, primáře zdejší nemocnice a velkého znalce umění, byl k výzdobě spořitelní dvorany navržen v projektu rozměrný lunetový obraz. Pod dojmem zhlédnutí Slovanské epopeje ve Veletržním paláci v Praze navrhuje doktor Šrámek požádat o vytvoření obrazu Alfonse Muchu. Úspěšným zprostředkovatelem se stává nymburský akademický malíř Hanuš Bohman, který se s Muchou osobně znal.

Námět díla byl konzultován s historikem Václavem Vojtíškem, velkým znalcem středověkých dějin. Vycházel z významné historické události, která zásadním způsobem ovlivnila další vývoj středověkého Nymburka, a to příklon nymburských měšťanů k husitství. Centrálním výjevem obrazu je slib věrnosti Nymburských husitským ideálům vkládaný představitelem nymburských měšťanů do rukou kněze Jana Želivského.

K vytvoření díla definitivně přivolil čtyřiasedmdesátiletý Mucha při své první návštěvě Nymburka v dubnu 1934, první skici si načrtl při dvou několikadenních pobytech v květnu a červnu 1935. Dokončený obraz byl za přítomnosti nainstalován v roce 1936 tři roky před jeho smrtí. Rád bych znal odpověď na otázku, jestli si představitelé města vůbec uvědomují, jakou vzácnost vlastní, a kterou se mohou právem pyšnit

Na připomenutí Slovanská epopej http://bele.rajce.idnes.cz/SLOVANSKA_EPOPEJ/
40 fotek, podzim, 76 zobrazení, 64 komentářů | klasická-fotografie, města
ALB 1229
Byl krásný den, který měl být původně utracen návštěvou u dvou lékařů na belekontrolu. Shodou okolností se mi to podařilo místo několika hodin v jedné čekárně, a potom ve druhé, absolvovat všechno během jedné hodiny. Ušetřený čas přímo volal pozvánkou na pěškovou couračku po Praze, tak se vyrazilo :-)
25 fotek, září až listopad, 47 zobrazení, 37 komentářů | dokumenty, města
ALB 1233
Budovu soudu Nymburk bylo možno navštívit 15.9.2018 v rámci akcí kulturního evropského dědictví
33 fotek, září až říjen, 42 zobrazení, 35 komentářů | dokumenty, kultura, města, umělecké
ALB 1221
prohlídka Arcidiecézného muzea nám zabrala dva dny, a i tak je to na vnímání tolika krásy málo.
Těch pár fotek jsou jenom drobky ze stolu :-)
50 fotek, září až listopad, 118 zobrazení, 52 komentářů | dokumenty, klasická-fotografie, města
ALB 1232
Ranžír alias lokomotivní DEPO Nymburk bylo možno navštívit 15.9.2018 v rámci akcí kulturního evropského dědictví. O návštěvu byl enormní zájem a měli jsme štěstí dostat se do první ranní skupiny :-)
***
Dne 13. ledna 1867 se v Nymburce sešlo za předsednictví knížete Hugo Thurn-Taxise konsorcium pro vybudování železniční trati Kolín - Mladá Boleslav. Již měsíc poté (18. února 1967) obdrželo konsorcium předběžnou koncesi a 8. září 1868 koncesi pro stavbu a provozování Severozápadní dráhy. Během stavby byla jako provozovatel ustanovena akciová společnost C. K. privátní rakouská Severozápadní dráha

Na nově vzniklé železniční křižovatce v Nymburce se souběžně s tratí budovaly dílny na opravu lokomotiv a vozů, výtopna a inspektorát. Provoz v Dílnách Severozápadní dráhy byl zahájen 1. května 1874. Výtopna zahájila provoz 13. září 1873. Měla rotundu, točnu a třicet lokomotiv. V letech 1951 - 1953 se z původního místa v sousedství dílen přestěhovala k Mrlině na jižním předměstí a vzniklo Lokomotivní depo, místními nazývaný ranžír. Spolu s Přerovem na Moravě tyto dílny představovaly největší zázemí pro železnici a byly pýchou c.k. mocnářství

Po sametové revoluci přišlo několik moudrých hlav s nápadem, že takový kolos je zbytečný a nemoderní, a došlo na privatizaci. Ta zničila co se dalo, a dnes chybí jak stroje, tak vyškolení dělníci. Bylo mi smutno, když se účastníci prohlídky dívali na 100 let starý a funkční buchar jako na exotickou pracovní pomůcku. Tyto chyby *neomylných* nebudou již nikdy opraveny … a možná to byl i záměr, kdo ví
250 fotek a 11 videí, 13.5.2018, 422 zobrazení, 31 komentářů
ALB 1193
V sobotu 12.5.2018 byly skvěle zrealizovány oslavy Staročeských májů v Hrubém Jeseníku, tentokrát ve stylu tzv. RETRO. Torto spočívalo v souběhu mladých svobodných družišek a životem osvědčených žen, které si zavzpomínaly na dobu, kdy takto byly ony středem pozornosti. Aby se dalo na první pohled poznat kdo je kdo, tak svobodné měly májku a nesvobodné věneček :-)

Slavnosti mají letos výročí 60 let nepřerušení tohoto zvyku, tak asi i proto bylo toto uspořádání tak velkolepé.
Fajn lidé, výborná organizace, výborná muzika a skvělé počasí. Co si přát víc? Snad jenom to, aby se v tomto krásném díle mohlo i dále pokračovat.

Ještě osobní poznámka, fotek je víc než mám ve zvyku, ale jsou určeny účinkujícím. Plná verze vč nepublikovaných fotek bude zájemcům k dispozici u královny

Zévěrem ještě děkuji za pozvání :-)
40 fotek, podzim, 60 zobrazení, 151 komentářů | architektura, města
ALB 1231
cesta na Strahov nebyla náhoda. Na Strahově jsem bydlel poslední 3 roky na škole a místo jsem velice důvěrně znal. Mimo vzpomínku školu jsem měl další dva hlavní důvody:
prohlédnout hospůdku ve stráni s nádherným výhledem na Prahu a navštívit dřěvěný kostelík svatého MIchala. Ten jsem naposledy viděl v žalostném stavu a ejhle - je nádherně opravený a v kondici. Hospodu jsem naposledy viděl ve skvělé kondici - dnes už boužel vůbec neexistuje, pominu-li její ruiny.

jj, Show must go on :-)
50 fotek, podzim, 90 zobrazení, 189 komentářů | cestování, města
ALB 1230
Na strahovských kolejích jsem strávil část svého studentského života, tak jsem si chtěl tu dříve samozřejmou atmosferu oživit, a ten kopec přejít nahoru i dolů. Bylo to moc fajn
50 fotek, červenec až září, 73 zobrazení, 35 komentářů | klasická-fotografie
ALB 1228
jen takový sebraný mišmaš - odskočení od práce, žádný záměr
48 fotek, březen 2008 až říjen 2012, 273 zobrazení, 85 komentářů | architektura, dokumenty, kultura, události
ALB 153 - AMU – EMOCE 2 – Lichtenštejnský palác

•1257 – Přemyslem II. založena Malá Strana, jehož centrem byl velký Rynek rozdělený kostelem sv. Mikuláše
•v horní části bylo šest parcel a na počátku 15.stol tu byly připomínány domy V koutě, U bílého lva, U černého orla, dům České komory…na rohu dnešní Nerudovy ulice dům U bílého medvěda
•během husitských válek bylo vše zničeno a znovu postaveno koncem poloviny 15.stol.
•1541 – většina vážně poškozena požárem – to byl popud pro zcela nové řešení a také pro usídlení urozených majitelů. Za těmito domy bylo městské opevnění s fortnami a Újezdskou branou. Tři z těchto domů byly v držení Jana Václava z Lobkovic , které proměnil v Lobkovický palác

dům Lidlovský (V koutě) zcela vlevo měl střídmý vzhled, vedle stojící Lobkovický a České komory byly krásné renesanční domy s podloubím, sgrafitovými fasádami a vznosnými renesančními štíty. Na konci 16.století byly asi nejkrásnější podobou horní části Rynku

•1622 4 domy ze 6 vlastnil místodržitel království Českého, velitel vojenské okupace a hlava rekatolizace českých zemí, vévoda opavský – Karel z Lichtenštejna. Od císaře koupil pátý důma poslední V koutě získal až jako dědic v roce 1638
•1623 začal Karel z L. s přestavbou své hlavní rezidence a domy zcelil raně barokní fasádou. Zemřel 1627 a rodový majetek spravoval jeho syn Karel Eusebius
•1648 za jeho správy zde byl hlavní stan švédského vojska
•1742 budova pronajata poštovnímu úřadu – až do roku 1790 odtud jezdila pošta do Vídně a byla to jediná sběrna dopisů v Praze
•1791 – u příležitosti korunovace Leopolda II. roku byla budova sjednocena monumentální klasicitní fasádou, vnitřní členění zůstalo zachováno.
•Rod Lichtenštejn už se sem nevrátil. Pouze budovu pronajímal I na byty (1811-1826 zde bydlel Josef Dobrovský
•1825 – palace kupuje hrabě Michal Ledebur
•1829 – v palace se koná3.pražská uměleckoprůmyslová výstava
•1848 celý palace vystěhován pro vojenské generální velitelství gen. Windischgratze – přesun z Celetné
•1850 -1960 ve vlastnictví vojska •1960 – 1990 dislokované sídlo VŠ politické ÚV KSČ se všemi důsledky stavebního řešení (ze sálu jídelna s umakartem), změna příček, výdejna jídelny, vestavěné kolny
•1990 – sídlo AMU
MOHLO SE ZAČÍT

Oba paláce byly v dezolátním stavu, a vedoucí architekt Pavel Kupka měl nelehký úkol spojit původní vrcholně barokní palác Hartigů s palácem Lichtenštejnským,

Vycházel z palácového řešení roku 1791, odstarnil nevhodné novodobé členění ubytoven vojska, zhodnotil klenuté prostory, rehabilitoval dvory I zahradu. Socialistické řešení stavebních úprav mělo jedno pozitivum, že často zůstala pod “modernism” řešením zachováno to původní

Rekonstrukcí 1990-1995 vznikl pro nové určení dostatek malých salonků, učeben, zůstaly zachovány nástěnné renesanční malby i malované stropy ve spojovacím respiriu. V místnostech 2.patra je zachována galerie původních klasicitních kachlových kamen
20 fotek, březen 2008 až říjen 2012, 194 zobrazení, 50 komentářů | architektura, dokumenty, lidé, události, umělecké
ALB 156 - V páté části Expedice My Lan po stopách historie AMU současnosti se mohu vrátit na začátek mého původního záměru - Lichtenštejnský palác a sochař Karel Nepraš, který toto místo významně ovlivnil, a navíc mohu doplnit o jedno neskutečné tajemství odhalené při rekonstrukci

KAREL NEPRAŠ

(* 2.4.1932 + 5.4.2002)

Český sochař, kreslíř, ilustrátor. Manžel Naděždy Plíškové.

Žil a pracoval v Praze. Od r. 1990 do své smrti působil jako profesor AVU.

Něco jako Olbram Zoubek pro Lioměřický zámkový areál byl Karel Nepraš pro rekonstrukci obou paláců i okolí. Je autorem 27 kovových figurálních patníků před průčelím Lichtenštejského paláce, kde tuším ani jeden není jako druhý. Dvacátý osmý (pokud jich není víc) je umístěn v uměleckých sbírkách v atriu Městského úřadu Prahy 3

Ve vlastním Lichtenštejnském paláci hlavně ale řešil vznosné schodiště k sálu B.Martinů, které je lemováno žebrovím kamenného chóru (zpívající sboristé) viz návrh. Původní široké barokní schodiště dostalo tak nový rozměr

Mimochodem Karel Nepraš na konci 90. let vyhrál výtvarnou soutěž na realizaci pomníku Jaroslava Haška v Praze na Žižkově. Tento Haškův jezdecký pomník byl však dokončen až po umělcově smrti, jeho dce­rou Karolínou Neprašovou v roce 2005. (mám k tomu připraven další dokument)

ODHALENÉ TAJEMSTVÍ

Jak jsem psal v části 2, tak tudy procházelo městské opevnění s fortnami a Újezdskou branou - no a při rekonstrukci, kdy docházelo k propojení dvou paláců byla jako skvost objevena v meziprotoru zastavěná, a tím i zachovaná původní GOTICKÁ VĚŽ. Nově byla doplněna originální novodobou trámovou kompozicí. ... a třem gotickým oknům se např. začalo říkat tři jeptišky ...

Prostě zážitek

JÁ SI TO UŽIL, ZKUSTE TO SE MNOU
45 fotek, srpen až říjen 2012, 120 zobrazení, 124 komentářů | architektura, dokumenty, kultura, události
ALB 154 - Tento soubor fotek obsahuje pohledy z chodeb a knaceláří paláce Hartigů na Prahu a na vnitřní prostory objektů - místo pro divadlo a zahradní část. Také zbývá odpovědět na otázku:

JAK TO BYLO S AMU

Také v říjnu, ale v roce 1945, byla založena nová vysoká umělecká škola - Akademie múzických umění (AMU), která měla původní sídlo v Rudolfinu.

Koncem osmdesátých let se tato budova dostala do havarijního stavu a AMU žilo v nemilosrdných provizoriích, až skončilo na Vinohradech v "domě hrůzy" v domě bývalého ministerstva zdravotnictví - typicky úřednicky laděné budově.

Začátkem roku 1989 se uvolnil Lichtenštějnský palác na Malostranském náměstí a vznikla idea umístit AMU tam, což se přes veškeré úsilí rektora (pan profesor Bojanovský) i kvestora nedařilo.

Potom přišel listopad 1989 a nový ministr školství Milan Adam nezaváhal a podepsal rozhodnutí o přidělení nejen Lichtenštějnského paláce, ale i vedle stojícího paláce Hartigů AMU.

Podepsal i primátor Kořán a vláda uvolnila obrovské finanční prostředky na rekonstrukci (cca 460 mil.Kč)
30 fotek, únor 2008 až říjen 2012, 114 zobrazení, 79 komentářů | dokumenty, kultura, lidé, události, umělecké
ALB 152 - Expedice My Lan po stopách historie AMU současnosti
***
Začalo to pozváním na uzavřené závěrečné koncerty Prague Summer Academy 2012 japonských studentů, kde jsem měl možnost prožít díla Dvořáka,Bartóka a Brahmse studentky paní IKU MIWA (piano) s doprovedem mistra MICHALA KAŇKY (cello), který se konal v prostorách sklepení - Galerii. Mimoto jsou zde záběry ze známého sálu B.Martinů z dřívějších návštěv.

Bylo to pozvání na celé odpoledne s doprovodem, výkladem a veškerým přístupem do pro běžné návštěvníky nedostupných míst. Mohl jsem promluvit s paní Miwa, mistrem Kaňkou a dalšími. Nebyl jsem tam poprvé, ale teprve tato "VIP" příležitost mne přiměla nahlížet na tato místa ještě jinak než prožitkem z hudby, návštěvou kavárny nebo divadla. Byl to najednou jiný rozměr informace, než pouhopouhé exportování fotek a potřebný čas na album se najednou rozložil do delšího intervalu než jsem si myslel. A soubor námětů se do jednoho alba najednou nevešel. Původně jsem si myslel, že provážu návštěvu koncertu s umělcem podobně jako to bylo v případu Litomyšl - v tomto případě Karlem Neprašem, ale bylo by to málo.
Budou následovat ještě alba
* Lichtenštejnský palác
* palác Hartigů
* Pohledy z půdy
* Karel Nepraš a odhalené tajemství

Celé toto dílo mi umožnila vytvořit výborná kamarádka Jana S., které tento soubor alb je věnován. Jani díky
36 fotek, léto 2012, 139 zobrazení, 176 komentářů | architektura, dokumenty, kultura, města, události
ALB 155 - Návštěvu paláců jsem využil k prohlednutí celého areálu budov i zahrad od sklepa až po půdu. Chvíli jsem se snažil z balkonu 2. patra z místnosti rektora dívat na náměstí pohledem obrazu Vincence Morstadta rokem 1835 a potom jsem si dokonce dovolil vylézt až NA STŘECHU paláce a zažít několik neskutečných originálních pohledů na panoráma Hradčan nebo na dramatické Dientzenhoferovo průčelí kostela sv. Mikuláše...

Mimochodem na tomto obrazu je také zaznamenéno osazení řady patníků, aby kočár nemohl ohrožovat vycházející osoby z budovy. Už tenkrát mysleli na bezpečnost práce

SUPER

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron