Název

BUDVA

Popis

ALB 760 - BUDVA

Do Budvy ze Sv.Stefana je coby kamenem dohodil. Město má asi 10 000 obyvatel a při pohledu z kopce nad městem je vidět, že je rozptýlené do hor v okolí - jádro města je malé a je dochované ve své historické podobě obehnané hradbami. Jeho dějiny jsou staré až 2 600 let, a je to tu znát na každém kroku. Budva je jedna z nejvýznamnějších turistických oblastí v celé Černé Hoře a je proslulá svými rozsáhlými krásnými plážemi (hrubý i jemný písek, drobné oblázky). Horské masívy Lovćen a Paštrovići chrání před nepříznivými vnitrozemskými vlivy, slunce zde svítí 220 dní v roce. To byla pro začátek dobrá zpráva, ale jen jsme vkročili do centra, spustil se vydatný liják, který trval celé dvě piva :-)

Město bylo potom vymyté a prosté změkčilých turistů. Dalo se krásně vyrazit jak na známou a vyhledávanou městskou pláž, tak obdivovat sochu krásné dívčí postavy, kterou se nejedna dívka snažila napodobit. Každá byla nějakým způsobem půvabná

Legendy vyprávějí, že bylo město založeno Kadmómem, synem fénicého krále Agenora a královny Telofosy, poté, co byl vyhnán z Théb. Ilyrové, kteří zde žili, ho vzali mezi sebe a když s jeho pomocí porazili svoje nepřátele, jmenovali ho svým vůdcem.

O Budvě (pod jménem Buthohe) se poprvé zmínil Sofoklés. Města se později zmocnili Řekové a po nich v 2. století Římané, kteří z Budvy vytvořili obchodní centrum jižního Jadranu. V roce 535 se města zmocnili Byzantinci. V roce 831 rozkvět končí, Arabové město po moři přepadli, zničili a vydrancovali. Budva byla obnovena pod ochranou státu Duklja. Byzantinci se pak město pokoušeli získat zpět, ale bezvýsledně. Později Budva patřila Zetě, Benátkám, Turecku, Francii a Rakousku, a v roce 1919 se stalo součástí Černé Hory.

Přestože Budva nevyniká jednotlivými památkami první kategorie, stále si zachovala zvláštní atmosféru starobylého historického města. Zvláštní kouzlo jí dávají mohutné hradby, jejichž část pochází již z předbenátského období, většina však byla budována za panství Benátek. Dnes je procházka po hradbách příjemným doplňkem prohlídky města. Dochovaly se i dvě impozantní městské brány - Pevninská brána (Kopnena vrata) a Mořská brána (Morska vrata).

Pro vlastní město jsou typické dlážděné uličky s kamennými domy a dominanta biskupského kostela sv. Jana (Sveti Ivan), původně z 8. až 9. stol., později mnohokrát přestavovaného. Jeho chloubou je několik italo-krétských ikon a obrazy benátské školy.

Kategorie a štítky

Nastavení