Název

IASI příběh lidí

Popis

ALB 225 - je ALB č.17 Expedice LZB Rumunsko – Moldávie (30.6.- 14.7.2012) aneb Rumunský fotodeník
IASI příběh lidí

Příběh první - Začal po příjezdu do Iasi a zastávce u tržnice. S mojí milou jsem se dohodli, že nákupy obstarává tentokrát ona sama s mojí plnou důvěrou a já se moc omlouvám, ale musím udělat super fotoreportáž z prostředí exotické tržnice plné nádherných a neopakovatelných příležitostí k focení. Překvapila mne klidná samozřejmost prodejců nabídnout k ochutnání, neobtěžovat, neurážet, nepokřikovat. Vzpomněl jsem si na podobnou tržnici v Římě, kde se člověk domlouval pouze řečí s uřvanou a nafoukanou prodejkyní nebo dokonce ještě v horším případě s prodejcem. Italsky. Jak jinak. Oni přece jiný jazyk nepotřebují a ty se nauč všechny fíky po jejich… Tady to bylo nečekaně jiné kafe. Fotil jsem docela opatrně, abych nedostal po čuni, ale potom na mne volali a chtěli sami vyfotit. Bylo škoda, že si ty svoje nemůžou prohlédnou, internet je pro leckoho jen informace, že něco takového existuje. Svoji fotomisi jsem ale nedokončil, resp. dobrovolně ukončil. Asi po 10 minutám jsem svoji milou vyhledal a společně jsme vybírali, ochutnávali, nakupovali – prostě bylo by věčný hřích si to labužnické nebe z čerstvého ovoce, zeleniny, sýrů a nevím čeho ještě, neužít

Příběh druhý – ještě během mého focení jsem si všiml ve frontě na umytí zeleniny malé a trochu ušmudlané dívky. Udělal jsem dva snímky … a najednou za sebou slyším DJA ČEVO? … stál tam obrovitý chlap ve vytahaném námořnickém tričku, jaké nosily ruské výsadkové jednotky prvního nasazení. Pupek měl dvakrát větší než já, o půl těla vyšší a jeho pohled byl v té otázce nekompromisní. Nebyl zlý, ani nebezpečný, jen se ptal. Proběhlo mi hlavou několik podobných postav, které znám třeba z Kladna, ale nikdo z nich se mi takto přímo neptal. Asi to byl otec té dívky, nebo jen někdo, kdo odradí případné úchyly… No čekal jsem nejhorší … Myslím, že mi zachránilo několik věcí. V prvé řadě klid a úsměv – s tím mám dobré zkušenosti na začátek. Potom to, že jsem se s ním bavil po jeho, tj. plynule rusky a vysvětlil mu důvody, ukázal snímky, pochválil jeho starost. Nevím kde see ve mně ta ruština najednou vzala, použil jsem ji před několika desítkami let naposledy. Dále také to – jen domýšlím – že jsem byl Čech. Hned mne zval na panáka, ale k tomu naštěstí nedošlo a on se naštěstí neurazil. Měl jsem z té malé zkušenosti velkou radost ?

Příběh třetí - když jsme šli do Metropolitní katedrály a i cestou zpět jsme si všimli staré paní, která seděla u cesty a čile komunikovala s kolemjdoucími. S místními, kteří ji znali, zastavili se a povídali. Na první pohled žebračka, a zkušenost je taková – žádný oční kontakt, aby nebyly problémy. Nejde o to dát či nedat, ale někdy je to potom horší. Nezapomenu zkušenost se žebráky ze Sofie v Bulharsku nebo u Alhambry ve Španělsku – to je ale jiný příběh. Nicmíně při cestě zpět nám to nedalo, a dali jsme jí příspěvek. Dala se ihned do řeči, že děkuje a že ona také něco dává, že nechce nic zadarmo. Dala nám obrázek sv. patronky a svoje požehnání. Povídala toho víc, ale to je víc do nějaké knížky než k fotkám. To co z ní vyzařovalo, byla veliká osobní důstojnost, žádné poníženě prosím a děkuji uctivě a ruku a nohu líbám … Na ten milý úsměv a lidskou sounáležitost nezapomenu

Příběh čtvrtý – v Metropolitní katedrále jsem sledoval zástup lidí ve frontě na požehnání. Stranou stál mladý kněz, připravený vykonat potřebné jak informačně tak duchovně. Bylo to jako i na jiných místech v Rumunsku jaksi samozřejmě, nezištně. Opět jsem srovnával tu naši vyspělou úroveň, jak jsem ji na některých místech poznal v Belgii, Francii, Rakousku, Německu, Itálii, Česku … Jsme holt v něčem dál a peníze mají i pro kněží u nás tu hodnotu byznysu.
Ten den už mi to v Rumunsku nepřekvapilo

Příběh pátý – ten večer jsme měli pro sebe, tak jsme ochutnali místní hamu papu, pivko vínko, sladko – bylo nám dobře. To jsme netušili, že tu budeme i druhý den, protože jsme se museli z Moldávie vrátit zpět (bude vysvětleno v dalším albu). Druhý den je nyní důležitější. Přijeli jsme před půlnocí a měli jsme asi 2 hodiny na to, aby se řidiči mohli trochu vyspat na noční přejezd k Dunajské deltě. Řada lidí otráveně sedla na čekačku na lavičku a trpěla ty dvě hodiny do odjezdu tímto způsobem. Několik nás se ale vrátilo do nočního života na náměstí. Zastavili jsme u nějakého nočního baru, který měl volný přístup do náměstí. Výborná hudba, výborný zpěv, výborný zábava, dokonce nebyl nikdo na mol opilý. Zůstali jsme na kraji, vlnili se do rytmu a užívali hudbu. Lidé uvnitř nás zvali, dělali u sebe místo u stolu, nečekaně příjemné. No nic, čas byl naším pánem a tak jsme dál zůstávali dál u vchodu. Vtom přišel takový mladý muž a přinesl nám pivo. Chtěli jsme zaplatit a on že jsme jeho hosté a host nemůže stát bez pití, když je součástí zábavy. Bylo nám to trochu nepříjemné a chtěli jsme alespoň v rozhovoru pochopit, jak se věci mají. Byl to majitel toho klubu, a když se dobral odkud že to vlastně jsme, tak se v něm probudili vzpomínky na to dobré co od nás v dětství znal – a to byl seriál ARABELA. Začal jmenovat všechny postavičky, mluvil jejich příběhy a nakonec nám představil svoji manželku, které říkal také Arabela. Na rozloučenou nám dal průvodce Rumunskem (pro mne bohužel francouzsky) a krásnou výpravnou knihu o městě Iasi (naštěstí v angl. jazyce).

Zvali jsme ho do Prahy, ale říkal, že tak bohatý ještě není. Nevím jak to myslel, a jak bohatě musí v Praze jako turista žít, ale jeho sen to při našem odchodu evidentně zůstal. Cestou přes noční náměstí provoněného marijánkou, hašišem a nevím čím ještě jsme jen prosvištěli. Odmítli jsme veselé, a věřím, že i upřímné, pozvání na šíšu … nemůžeme přece !!! … spěcháme do Moldávie.

Když tak zpětně prohlížím fotky lidí z celé cesty Rumunskem, tak si uvědomuji, že snad jsme nepotkali neupravené, tlusté a ošklivé ženy (aj i muže). Krásu nejen tělesnou mají jaksi v popisu práce. Vždy byly načesané a v bezva oblečení. To, že jsme to čekali jinak, byl náš hluboký a hloupý předsudek.
Takže La Revedere (tj. nashledanou) ?

Další pokračování bude MOLDÁVIE chudá nevěsta

Kategorie a štítky

Nastavení