Název

Řecko - přístav Pireos a průplav Korinth

Popis

ALB 1324
Přístav Pireos je součástí hlavního města Athén. Těšili jsme se na místo, kde žijí *Děti z Pirea*, ale do vlastního přístavu nebyl přístup, skončili jsme jen na kotvišti výletních lodí. Bylo to jen na otočku, procvičili jsme kostru na venkovním nářadí, a jeli dále směr Korint. Můžeme v této souvislosti vzpomenout další ze slavných přístavů - Portoleone – odtud vyplouval ve slavném filmu Řek Zorba ….
Lodní doprava je pro řeckou ekonomiku vůbec nejdůležitější odvětví.
Část nákladního přístavu Pireus odkoupila čínská společnost Cosco, která v době řecké krize chtěla pronajmout přístav celý na 80 let s tím, že uhradí okamžitě a bezpodmínečně celý řecký dluh. To vyprovokovalo EU - a řecký dluh byl náhle zaplacen z evropských fondů …
Asi to nakonec bylo dobře i pro Řeky, protože poměry v docích vlastněných čínskou společností jsou prý hrozné …

Korintský průplav je průplav mezi Korintským a Saronským zálivem v Egejském moři. Přetíná Korintskou šíji , která spojuje Peloponés s pevninským Řeckem. Stavba byla oficiálně zahájena dne 23.dubna 1882 a velkolepý ceremoniál dokončení byl dne 6.srpna 1893 za přítomnosti řeckého krále Jiřího I. a císaře Františka Josefa II., vlastní doprava byla zahájena až 28.října 1893.
Celková délka kanálu je 6346 m a je vykopán v úrovni moře, takže nejsou potřeba zdymadla. Šířka se pohybuje od 21,3 m do 24,6 m. Je hluboký 8 m. Boční stěny jsou vysoké 90 m a se sklonem 80 °. Kanál umožňuje jednosměrný provoz pouze pro lodě o šířce 17,6 m. Ačkoliv by kanál ušetřil lodím 700 km kolem Peloponésu (131 námořních mil), je jeho provoz velmi omezen a je využíván hlavně pro osobní lodě s turisty.

Vládce Periander v 7. stol př. n.l. k překonání Peloponéského poloostrova nechal postavit kamennou vozovku, po které byly lodě taženy z jedné strany šíje na druhou pomocí saní namazaných tukem.

První pokusy opravdu prokopat Korintskou šíji byly až za císaře Nerona. Kanál byl vykopán přibližně v délce 700 m, tedy asi do jedné desetiny potřebné délky. Kopal se na stejném místě, kde leží v současnosti. Nero však rok po zahájení prací zemřel a na průplavu se nepokračovalo. V roce 1869 konečně prošel zákon povolující stavbu Korintského průplavu.

Stavbu prováděli ji Maďaři spolu s Řeky, o projektování, organizaci a řízení stavby se zasloužili István Turr a Béla Gerster. Je zajímavé, že projekt vycházel stále z Neronových plánů.

Kategorie a štítky

Nastavení