TULCEA - vyhlídka do Ukrajiny
Název
TULCEA - vyhlídka do Ukrajiny
Popis
ALB 234 - je ALB č.21 Expedice LZB Rumunsko – Moldávie (30.6.- 14.7.2012) aneb Rumunský fotodeník
TULCEA - vyhlídka do Ukrajina
Je pátek 6.7. 2012. Po nočním přejezdu z Iasi a spánku v autobusu vygradovaném přejezdem přes Dunaj, nás ráno přivítalo docela úmorným vedrem. Počasí se natajilo, že slunce je tu králem a na malou a milou přestávku jsme si vybrali městečko Tulcea. Městečko, kterou jednu jeho hranici tvoří Dunaj a z korsa podél pobřeží lelkují místní a dívají se na druhý břeh, kde je Ukrajina. Podle vyprávění tam často jezdí na trh – prodávat i nakupovat. Jestli se to smí – tuto otázku s významným pozvednutím obočí mlčky přešli.
Město je malé, ale na první pohled plné zeleně a ještě něčím zaujme. Je plné soch a různých výtvarných objektů. Některé jsou krásné, na jiné bylo škoda použitého materiálu. To ale nikdo předem neví… a když už se to zaplatilo, tak to je i vystaveno. Také je možné, že místní vkus si to tak i naplno přál. Byli jsme v nějakém kostele, ale vzpomínka je zcela překryta horkým vzduchem, nějakou ňamkou, místním pivem a zmrzlinou. Každý co jak chtěl. Že by to měl někdo všechno dohromady jsem nezaznamenal ?
Možná bude už nutné uvést starší historické souvislosti , kdy první zmínky o osídlení této oblasti pocházejí již z 8. století př. n. l. – byla to říše Dáků, kteří žili v horách, kde stavěli svá hradiště. Největší centrum bylo Oraštijských horách v Sarmisegetuse. Roku 106 n.l. dobyli toto území Římané a nazvali tuto svou provincii DACIA (možná to už někomu připomene protekční auto přidělované za socialismu v milicionářům a významným členům KSČ A SSM)
Dákové se postupně pořímštili a zmizeli stejně důkladně jako Keltové z Čech. Zůstalo po nich jen několik málo památek a na rozdíl od českých Keltů nemají žádné žijící příbuzné národy, podle kterých bychom si mohli dovytvářet obraz o jejich životě, zvycích a kultuře. Nejvíce informací poskytuje známý Trajánův sloup v Římě, na němž jsou různé výjevy ze života Dáků, jejich vzhled a oblečení (něco málo k vidění je na http://bele.rajce.idnes.cz/S.P.Q.R./# )
Římané následně vybudovali opevnění a vzhledem k tomu, že to bylo pohraniční město, tu udržovali i slušně velkou vojenskou posádku. Části hradeb se dodnes dochovaly. Jak to bývá v tak exponovaných oblastech. V dnešní rumunštině se zachovala slova, která mají zřejmě dácký původ - není jich však mnoho, řádově desítky, původní význam není vždy zřejmý. Patří k nim i slova jako brynza, bača, vatra, která se v 16. století dostala z rumunštiny do slovenštiny a do valašského nářečí češtiny. Zde je asi třeba zmínit, že možná v této době, možná za Osmanů, utekla část obyvatel na dnešní území Valašska, kde je dosud svébytným, hrdým a krásným etnikem naší krásné republiky české. Trochu mne pobavila představa, že Bolek Polívka je Rumun, nicméně to nezmenšilo můj obdiv k jeho hereckým a komediálním kreacím.
Po pádu Říma vládu převzala Byzantská říše (8. až 9. století), později Janované (10. až 13. století). Po ztrátě jejich vlivu se stalo město součástí místních států. Zvrat přišel v roce 1416, kdy město dobyla Osmanská říše, ta jej přejmenovala na Hora-Tepé neboli Tolçu - dnešní TULCEA. Sídlem župy a městem zároveň je až od roku 1860.
Legrační v dnešním Rumunsku je, že část obyvatel (menšina) se hlásí k Dákům a část k Římanům (Romania). Aby tuto svoji genetickou stopu původu dali výrazně a jednoznačně najevo, tak snad v každé druhé vesnici či městečku je socha vlčice s Romulem a Remem, což bude v následujících albech občas zadokumentováno.
Další pokračování bude ALB č. 22 CAMP 6 Lac Murighiol a Lipované
Období
Statistiky
- 46 fotek
- 0 se líbí
Kategorie a štítky
Nastavení
Vytvořte si fotodárky
Z alb a fotek na Rajčeti nebo i z disku počítače si můžete snadno a rychle vytvořit různé fotodárky pro sebe nebo své přátele.