Název

jezero LACUL ROSU

Popis

ALB 220 - je ALB č.13 z Expedice LZB Rumunsko – Moldávie (30.6.- 14.7.2012) aneb Rumunský fotodeník
- jezero LACUL ROSU

Dnešním cílem je jezero Lacul Rosu „Červené jezero“), které je v župě Harghita v Rumunsku. Není malé. Ve výšce 973 m najdete jezero o ploše 12,6 ha, délce téměř 1 km a maximální hloubce 10,5 metru. A procházka kolem jezera je cca 2,8 km – tedy pro toho, kdo by to obcházel. Několik z nás si půjčilo loďku a byli rádi, že ji neprorazili o pahýly stromů, které dodnes ční z hladiny. Vzdutá voda kdysi zatopila les na dně údolí a vodou konzervované odumřelé kmeny vyčnívaly ve svislé poloze z hladiny ještě v minulých desetiletích. O kilometr níže protíná říčka krasovou plošinu z vápenců a vytváří v ní poměrně krátkou (2 km) ale až 300 m hlubokou soutěsku, která patří k nejatraktivnějším v celém Rumunsku. Tou jsme projížděli a byli strašně naštvaní, že nazastavíme. Později jsme pochopili, že se ani nedalo, a byla stejně určena k prohlídce následující den

Obyvatelstvo, které vždy mělo německé a maďarské etnikum, dalo tomuto jezeru i jiný název. Německy se toto jezero nazývá „Mördersee”, stejně jako maďarsky „gyilkos”, což znamená vrah, vražedné. Pojmenování vzniklo na základě legendy, že sesuv zasypal pastýře i se stádem ovcí

Bylo po třetí hodině odpoledne a jeli jsme se nejprve ubytovat. Chtěli jsme se vyhnout překvapení, že buď ubytování nebude existovat, nebo bude plně obsazené. Málo pravděpodobné, ale co kdyby. K našemu překvapení ubytování bylo – celkem slušně vyhlížející chatky, a bylo dokonce úplně prázdně. Láďa donesl krabici klíčů, které jsme postupně rozebírali. Nechal jsem tomu volný průběh a spíše než o klíče jsem se staral o pár fotek. V krabici zůstal poslední klíč s číslem jedna, který patřil k nejlépe situované a největší chatce, prakticky kousek od parkujícího autobusu….

Jenže, žádné štěstí nám to nepřineslo. Chatka nebyla zamčená a stala se útočištěm volně pobíhajících psů, byla plná smradu a nebojím se napsat, že i hoven. Když se po reklamaci dopotácel místní správce, tak nám s despektem řekl, že nám tedy místo nás ty hovna vyklepe a deky obrátí. Byl ohromený z toho, že jsme trvali na jiné chatce. Nakonec byla – v jiném údolí co nejdál od autobusu, ale alespoň přijatelně čistá. Stejně jsme spali ve svém spacáku, tak nám to zas tak nevadilo. Co bylo ale i potom otřesné, a musím dodat nejhorší a jediné po celou cestu Rumunskem, bylo sociální zařízení. Bylo tak nečisté, ucpané a bez možnosti zavřít dveře, že jsme chodili volně do okolí. Větší případy jako celkové mytí nebo to, co dělali psi v chatce 1, jsme řešili v místním hotelu i za cenu poplatku. Opravdu nejhorší a naštěstí jediná takto brutální zkušenost v Rumunsku. Na tomto místě musím napsat, že většinou jsme byli příjemně překvapeni a předsudky, které v nás sídlily jsme postupně rozpouštěli.

Před námi byl volný večer, krátká procházka u jezera, setkání a pokec asi se dvěma skupinami turistů z Čech a hlavně místní výborná ňamka s pivem a vínem, procházka tržištěm … prostě bylo už dobře

Další pokračování bude - soutěska BIKAZ - pekelný jícen- Cheile Bicazulu

Kategorie a štítky

Nastavení