reklama
40 fotek, podzim, 43 zobrazení, 22 komentářů | klasická-fotografie, města
ALB 1229
Byl krásný den, který měl být původně utracen návštěvou u dvou lékařů na belekontrolu. Shodou okolností se mi to podařilo místo několika hodin v jedné čekárně, a potom ve druhé, absolvovat všechno během jedné hodiny. Ušetřený čas přímo volal pozvánkou na pěškovou couračku po Praze, tak se vyrazilo :-)
50 fotek, červenec až září, 58 zobrazení, 33 komentářů | klasická-fotografie
ALB 1228
jen takový sebraný mišmaš - odskočení od práce, žádný záměr
50 fotek, červen až listopad, 49 zobrazení, 69 komentářů | dokumenty, klasická-fotografie, práce, zábava
ALB 1227
Nastal čas složit pracovní účty za léto. Bylo horké, řada věcí se nedala vůbec vykonávat. Něco se muselo odložit, něco jiného neplánovaně vykonat. Ale díky za každé dobré ráno.
Staré fotky pro srovnání jsou z roku 1982, první práce na změny byly zahájeny touto dobou před padesáti roky na zahradě. Od té doby krůček po krůčku realizuji svůj sen - nebylo to najednou. Konečně mám ale čas, a zatím i sílu se na tom osobně podílet. Jde mi to docela od ruka i díky Dani, která je mi velkou oporou :-)

předchozí část byla na https://bele.rajce.idnes.cz/2018_-_BELEJARO_pracovni/
25 fotek, letos v říjnu, 60 zobrazení, 21 komentářů | klasická-fotografie, města
ALB 1226
Pro letošní rok skončila alba z Olomouce a já si pro odpočinek po studování materiálů o městě jen tak odskočím zavzpomínat na Prahu. Tu znám v poslední době pouze z návštěv u lékaře. Tato událost v albu se týkala návštěvy zubaře, který si dal požadavek, abych mu obstaral jeden snímek.

Udělal jsem jich pro jistotu víc, ale on chtěl trucovitě jen tu mojí hlavu panoramatickou uvnitř …Před snímkováním jsem měl chvilku času, tak jsem prošmejdil známé okolí a chtěl si připomenout milou návštěvu blízkého Vnitrobloku.

Někdy se ale vracet na milá místa nevyplácí, už je totiž taková milá nemusíte najít :-) …. Takže zase Praha trochu jinak
50 fotek, červenec až říjen, 48 zobrazení, 47 komentářů | architektura, klasická-fotografie, města
ALB 1225
Asi není víc výstižný popis pocitu, který mi z Olomouce zůstal po t+ěch několika dnech návštěv
JEN TAK
* - Jen tak navštívit pár významných míst, a u některých mít super komentovaný výklad a u některých naopak otázka stíhala otázku a musel jsem si najít čas a něco sám nastudovat
* - Jen tak si zajít na kávu k Mahlerovi nebo na ulici do starého vjezdu
* - Jen tak jít po ulici a nejednou vstoupit na klášterní dvůr a objevit krásný portál sv.Kateřiny
* - Jen tak si prohlédnout výtvory v Lomené Galerii či jinde
* - JEN TAK se projít po Olomouci - PROSTĚ NA POHODU :-)
45 fotek a 1 video, srpen 2013 až říjen 2018, 35 zobrazení, 26 komentářů | architektura, dokumenty, města
ALB 1224
Snad každý kostel, snad každý dům, každá kašna nese v sobě velký příběh.
Bylo mi ctí se s několika ve stručnosti seznámit
45 fotek a 1 video, červenec až září, 41 zobrazení, 48 komentářů | architektura, cestování, města
ALB 1223
Pohledy z výšky jsou dvojího druhu - na co se my sami shora díváme, anebo co se shora dívá na nás. Oba druhy jsou v Olomouci k zastižení
46 fotek, září až říjen, 52 zobrazení, 75 komentářů | dokumenty, klasická-fotografie, města
ALB 1222
Sotva byla dokončena fortifikace města, tak krátce na to byla úspěšně podrobena zkoušce při obléhání Olomouce pruskou armádou v roce 1758. Dokonce byl sloup Nejsvětější Trojice několikrát zasažen koulemi z pruských děl a olomoučtí občané se bez ohledu na možné nebezpečí vydali v procesí žádat pruského generála, aby jeho vojáci na monument nestříleli. Generál James Keith vyhověl jejich přání, a tak byl sloup dalších škod ušetřen. Pruský král Bedřich II., vrchní velitel pruské armády, soustavně usiloval o územní zvětšení svého království na úkor habsburské monarchie, což se mu v případě Čech a Moravy nepodařilo. Tento podnět stál za potřebou podívat se co ze všeho zbylo

Pevnost Koruna je jedna z mála dochovaných pevnostních objektů původního bastionového opevnění Olomouce vystavěná v letech 1754-1756 pod vedením barona de Rochepine. Od historického jádra byla oddělena Mlýnským potokem. V areálu byly původně pouze dvě budovy – strážnice a prachárna, dělostřelecký sklad vznikl o 100 let později – v roce 1856. Dnes tvoří hlavní dominantu prostoru i svou délkou cca 90 metrů. Konstrukci tvořil dřevěný skelet z dubových sloupů, spodní dvě patra doplněná zdí a dvě patra ve střeše byla osazena 36 vikýři. Budova neměla schody, jen rampy pro dobrou manipulaci s materiálem. V současné době je po rekonstrukci používána jako interaktivní muzeum vědy University Palackého

Terezská brána byla jednu ze čtyř bran a je pojmenována na počest návštěvy Marie Terezie v Olomouci. Brána má podobu triumfálního oblouku a dnes stojí osamoceně po odbourání přilehlých hradeb
33 fotek, září až říjen, 37 zobrazení, 34 komentářů | dokumenty, kultura, města, umělecké
ALB 1221
prohlídka Arcidiecézného muzea nám zabrala dva dny, a i tak je to na vnímání tolika krásy málo.
Těch pár fotek jsou jenom drobky ze stolu :-)
38 fotek, září až říjen, 56 zobrazení, 43 komentářů | architektura, dokumenty, lidé, města, události
ALB 1220
Secesní poklad Olomouce postavený v roce 1906 podle návrhů Josefa Toelka a Franze von Krausse - vila PRIMAVESI – snad okouzlí každého.Stále nádherný dům, u kterého by člověk hledal jen samou kupu štěstí je dokladem smutného osudu majitelů. Starobylý rod Primavesi pocházel z Itálie a jedna z jeho větví se koncem 18. století usadila v Olomouci. Značnou část svého majetku získala především díky podnikatelské a obchodní činnosti.

Když se pětadvacetiletý Otto Clemens Primavesi seznámil s nadějnou mladičkou herečkou Eugenií Butschek, byl už úspěšným bankéřem a podnikatelem. A byla to láska na první pohled… Eugenie (1874-1962), která používala umělecké jméno Mäda, byla dcerou vyššího úředníka na železnici a po absolvování oboru herectví na vídeňské konzervatoři hostovala v roce 1893 v Olomouci. Tehdy se po překvapivé žádosti o ruku musela rozhodnout mezi kariérou ve vídeňském Burgtheatru či přivdáním se do zámožné rodiny. Zvítězila láska. Velkolepá svatba se konala v roce 1894 v Olomouci.

Jako muž velkého světa vedl spolu s manželkou nákladný život. V centru Olomouce si nechal postavit vilu, dodnes existující a známou jako Vilu Primavesi. V Olomouci se manželům narodily čtyři děti. Rodina se stýkala s uměleckou smetánkou a podporovali známé vídeňské umělce, pro něž pořádali opulentní kostýmované večírky. K nejznámějším patřili Gustav Klimt, Anton Hanak, Koloman Moser a Josef Hoffmann, vlastnili také sbírku uměleckých obrazů

Manželé podporují vídeňské uměleckořemeslné dílny Wiener Werkstätte, a když dílnám hrozí konkurs, Otto Primavesi se stává v roce 1913 jejich hlavním akcionářem. Jeho zásluhou se podařilo pohromu načas odvrátit, byla to ale sázka na špatného koně, konec se nenávratně blížil. Poté, co se rodinná bankovní firma dostala do finančních potíží, převedl Otto Wiener Werkstätte na manželku, aby zabránil jejich zahrnutí do případného úpadkového řízení a v roce 1925 se dokonce rozešli. Rodina se octla zcela na mizině a postupně prodávala všechen majetek včetně vily i obrazů. Ottova pověst byla v troskách, a tak v zoufalství zvolil v únoru 1926 smrt zastřelením.

Smůla tohoto domu asi ještě neskončila, v době naší návštěvy jsme našli vyhlášenou restauraci s kopiemi Klimtových obrazů uzavřenou, a zřejmě v exekuci. Na dveřích byl jen papír s odkazem na číslo soudního rozhodnutí. Škoda - snad příští návštěva bude mít lepší konec
16 fotek, září až říjen, 34 zobrazení, 15 komentářů | dokumenty, kultura, města
ALB 1219
Vyzvednutí vzácných ostatků a jejich prezentace v Olomouci jen na krátkou dobu 3 týdnů do 7. října byla velkým důvodem k návštěvě Olomouce a vidět to na vlastní oči. Byla zde vystavena pamětní deska, tomba a samotné osárium do ní vložené bez ostatků.

Album jsem doplnil pro mne obdobnou vzácností – dřevěným reliéfem z kostela sv.Mořice *Smrt Panny Marie* - dílo je asi z roku 1480 (lipové dřevo, polychromie) … ale zpátky

Pamětní deska z pozlacené mědi označovala v sakristii kostela místo uložení ostatků s latinským nápisem v překladu: „ Na tomto místě jsou uloženy ostatky šesti velmi významných osobností, čtyř zakladatelů hradiského kláštera a moravských markrabat Oty I., jeho manželky Eufémie, Oty III. A jeho ženy Durancie, dvou prelátů, olomouckého biskupa Jana a hradiského opata Roberta. Toto mausoleum nechal z vděčnosti vystavět 53.hradiský opat Benedikt

Cínovou tumbu podle jeho zadání zhotovil v roce 1718 olomoucký cínař Johann Carl Behr. On také vytvořil v roce 1696 cínovou rakev pro olomouckého biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna, která je uložena v kryptě dómu sv.Václava

Dřevěné malované osárium s propracovanou symbolikou vytvořil Jan Michael Fissé. Znak na víku vlevo se sv. Štěpánem je znak hradiského konventu, znak vpravo s ondřejským křížem je osobní znak opata Benedikta. Nápis uvádí opata Benedikta jako autora vzpomínky na zakladatele. Ženské figury s atributy oslavují Víru, Zbožnost,Štědrost a Slávu zakladatelů.
18 fotek, 23.9.2018, 33 zobrazení, 22 komentářů | architektura, dokumenty, kultura, města
ALB 1218
tady jsou slova zbytečná, je dobré zažít osobně. V muzeu jsme byli dvakrát a podruhé už nám nezbyl čas na zopakování návštěvy - tak příště
35 fotek, září až říjen, 39 zobrazení, 38 komentářů | cestování, dokumenty, města
ALB 1217
Je dobré při návštěvě Olomouce nevynechat i Arciděkanské muzeum na místě přemyslovského hradu. Nabízí se ihned vzpomínka na smrt krále Václava III., který byl poslední mužský člen vládnoucího rodu Přemyslovců, jehož jednotliví členové vládli v českých zemích jako knížata a králové více než 400 let. Bylo krátce po poledni 4. srpna léta Páně 1306, kdy nastal onen zásadní zlom v dějinách českého státu a král byl zavražděn.

Verzí k jeho skonu je několik, ale Václavův vrah, případně vrahové nebyli nikdy identifikováni, jen terasa kde byl údajně zavražděn se nazývá Krvavá
26 fotek, podzim, 39 zobrazení, 32 komentářů | dokumenty, lidé, města, události, umělecké
ALB 1216
Album by se mělo nazvat Zlatý kočár pro biskupa a příběh jednoho obrazu. Zkratka tohoto obrazu byla v kapli Nejsvětější Trojice, a podnítila moji zvědavost k návštěvě Arcidiecézního muzea obraz si prohlédnout a k tomu i kočár ze sbírky biskupa Ferdinanda Julia Troyera. Ten se po svém zvolení do úřadu stal nejen hlavou diecéze, ale i knížetem a prvním z olomouckých aristokratů. Tomu musela odpovídat i podoba intronizačního průvodu dne 27. srpna léta páně 1747. Během něj nejvíce zazářil biskupův kočár – honosná zlatá karosa.

Své uvedení do úřadu tedy chtěl oslavit s náležitou pompou a pro důstojný příjezd potřeboval důstojný kočár – jak jinak než zlatý. Jeden z bohatě zdobených ceremoniálních kočárů, které Troyer vlastnil celkem tři, byl sice zakoupen „z druhé ruky“, byl ale tak nádherný, že to na lesku průvodu neubralo. Biskup ani neměl jinou možnost, než koupit ojetý vůz – výroba nového, který by se vyrovnal parádě zlaté karosy, by představovala obrovské náklady a trvala by příliš dlouho. Koupě vozu, vyrobeného v pařížské královské manufaktuře, tak byla tím nejlepším, co Troyer mohl udělat. Kočár byl upraven podle biskupova přání českými a moravskými řemeslníky a byl připraven ke slavnostnímu vjezdu do sídelního města Olomouce i k cestě do Vídně, kde měl Troyer složit lenní slib Marii Terezii. Tento autentický a dosud pojízdný kočár je nejstarším exponátem muzea kočárů v Čechách pod Kosířem, druhá zlatá karosa je vystavena v olomouckém arcidiecézním muzeu.Třetí ceremoniální vůz, tak zvaný parádní, byl zakoupený od rodiny Kinských a je k vidění v zámku v Náměšti na Hané

Připomínkou slavného dne je obraz zachycující intronizační průvod, který nechal roku 1783 v upomínku namalovat Troyerův synovec a dnes je k vidění v olomouckém arcidiecézním muzeu.
28 fotek, červenec až říjen, 49 zobrazení, 38 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města, události
ALB 1215
Při návštěvě Olmiku jsme měli velké štěstí na šikovnou slečnu v kapli Nejsvětější Trojice, která nám předala řadu zajímavých informací, které mne přivedly k tomu se více seznámit s jeho historií – doporučuji každému. Byl to napínavý a zajímavý příběh licencovaného císařského kamenického mistra Václava RENDERA, který se jako soukromá osoba rozhodl k nevídanému počinu, který formuloval olomoucké městské radě v doloženém originálu takto:

„Ke cti a slávě Boha všemohoucího, Panny Marie a světců postavím sloup, který svou výškou a nádherou nebude mít rovného v žádném jiném městě.“

Jak řekl, tak udělal, respektive začal, protože se konce svého díla nedožil. Tento monument je dílem ryze olomouckých umělců a řemeslníků té doby, použitý materiál je z mladějovského i maletínského pískovce. Mimochodem morový Mariánský sloup na Dolním náměstí z roku 1723 je také jeho dílo, Olomouc jím vyjádřila poděkování za konec nákazy.

Sen vytvořit na Horním náměstí něco nebývalého se mu podařilo splnit, i když Render hotový sloup nikdy nespatřil, zemřel 3. srpna 1733. Životní dílo dobudoval do výšky prvního patra, hotová byla vnitřní kaple a část sochařské výzdoby. Slib daný Olomouci mistr dodržel. Ve čtyřiašedesáti letech zemřel svobodný a bezdětný, všechen majetek odkázal na dokončení Trojice. Celkem šlo o téměř jedenáct tisíc zlatých.

Sloup se po svém dokončení v roce 1754 stal pro Olomouc zdrojem ohromné hrdosti, protože všichni lidé podílející se na jeho tvorbě byli občany města. Sloup byl 9. září 1754 vysvěcen za velké slávy, jíž se zúčastnila také císařovna Marie Terezie se svým manželem Františkem I. Štěpánem Lotrinským

Z mého laického pohledu, je toto místo nejvíce duchovním místem Olomouce svou výjimečností tvorby i použitou symbolikou. Je to ale jen můj ryze osobní názor
24 fotek, letos v září, 48 zobrazení, 13 komentářů
ALB 1214
Pivo prý dělá hezká těla :-)
Na reklamu jsme neskočili, ale léto jsme trávili mimo jiné i koštováním a hodnocením různých regionálních piv. Na dovolené jsme načerpali tolik dojmů, že chvilku potrvá, než z toho udělám nějaké album. Proto jsem se rozhodl vydat toto pivní album, které jsem doplnil zajímavým pohledem na soutěž v tvorbě ptačích budek či krmítek
24 fotek, letos v září, 72 zobrazení, 23 komentářů
ALB 1213
Nymburk - projekt kulturního dědictví sobota 15.září 2018

Nabízený kryt CO jako kultruní dědictví - jako zajímavost jak to Nymburk s CO má, proč ne. Využití krytu i nová forma produkce ryb a zeleniny na principu uzavřeného vodního okruhu byly pro nás příjemným šokem. Když jsem to uviděl, první, co mne napadlo byla hydroponie. Je to ale nová metoda zvaná AQUAPONIE.
Neuvěřitelný nápad
V uzavřeném systemu vodního oběhu jsou funkční kádě s rybami, jejich trus se odčerpává do systemu trubek se sazenicemi zeleniny a zeleninu vyživuje. Překvapivě čistá voda se vrací zpět do kádí s rybami. To, že jsou neustále živé a zdravé, a voda je čistá, je pro mne důkaz, že to funguje. Dokonce už nekolik roků. Rodinná farma pana Škody má mů respekt, děkuji za zprostředkování a podrobné komentáře, a držím palce jejich podnikání :-)
14 fotek, 11.9.2018, 52 zobrazení, 11 komentářů
ALB 1212
Jen takové malé připomenutí lásky k vůni benzinu a starým bugatkám - v sobotu 8.září 2018 se jel závod Praha Jíloviště, který slavil 110 let svého trvání :-)
75 fotek, letos v září, 160 zobrazení, 83 komentářů
ALB 1211
Sokolský výlet 2018 s návštěvou lokality Peklo u České Lípy a zříceniny hradu Ronov.

Autobusem jsme dojeli na nádraží Zahrádky u Č. Lípy, dále vlakem do České Lípy a krásným Pekelským údolím zpátky na Zahrádky k autobusu. Následoval přejezd na pozdní oběd do vyhlášeného zájezdního hostince U Doušů v Kravařích. Mimochodem jídlo i pivo předčilo naše očekávání. Výborné, hodně a za rozumnou cenu. K tomu úsměv majitelů a personálu :-)
Z Kravařů je už jen kousek na kopec se zřícenionou hradu Ronov

Díky za fajn výlet, dobrou partu i počasí. Za rok dovi :-)

POZN.: fotky z koláží mám pro zájemce k dispozici i jednotlivě
28 fotek, léto, 53 zobrazení, 19 komentářů
ALB 1210

Při návštěvě Olomouce si pozorný návštěvník brzo všimne, že jedna postava svatých jej provází skoro na každém kroku. Je to diecezní partron Olomouce sv. Jan Sarkander. Je v Dómu sv.Václava, v kostele sv. Mořice, na sloupu Nejsvětější Trojice, a má dokonce i svoji malou kapli vystavěnou nad místem jeho utrpení. Před Sarkandrovou kaplí se nachází bronzová fontána Pramen živé vody sv. Jana Sarkandra, je vysoká 6,2 m. Voda je přiváděna ze studny ze sklepení Sarkandrovy kaple. Vytvořil ji akademický sochař Otmar Oliva, instalována byla v dubnu 2007 a 6. května téhož roku byla fontána slavnostně odhalena a posvěcena.

Jan Sarkandr se narodil 20.12.1576 ve Skočově v Těšínském Slezsku (Polsko). Měl celkem bohatou cestu během svého kněžského poslání a zapletl se i do tehdejší politiky. Morava se v květnu 1619 připojila ke stavovskému povstání a všichni jezuité byli vypovězeni ze země, Sarkandr zůstal v Holešově sám jen s hrstkou katolíků. Rozhodl se putovat do Čenstochové, aby načerpal duchovní posilu, avšak po svém návratu byl zajat a odveden do vězení v Olomouci. Vyslýchán byl celkem čtyřikrát, třikrát za použití útrpného práva - skřipce. Ani brutální mučení nepřinutilo Jana k přiznání. Zmučeného a popáleného jej odnesli zpět do vězení, kde se jej ujali olomoučtí katolíci, kteří mu poskytli léky, jídlo a pití- zemřel o čtyři týdny později, 17.3.1620. Je zajímavé poznat jeho osud a pochopit, co pro Olomouc znamená

Beatifikační proces byl zahájen již v roce 1715. Blahoslaven byl až 3.11.1859 v Římě papežem Piem IX. a svatořečen až 21.5.1995 v Olomouci Janem Pavlem II. Bylo zajímavé, že po tak dlouhé době bylo jeho svatořečení doprovázeno protesty evangelické církve. Neznám pozadí sporu a nepřísluší mi toto komentovat, jen vím, že zde používám hlášku z oblíbeného filmu ... * To neřeš. Nepátrej *

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.