Název

ARMÉNIE JEREVAN Paříž Kavkazu

Popis

ALB 1432
Konečně jsme dorazili do Jerevanu. Hlavní a zároveň největší město Arménie je považováno za jedno z nejdéle trvale osídlených míst na světě. Původní staré sídlo bylo v pevnosti Erebuni založené v osmém století před Kristem (783) leží na kraji současného hlavního města, jehož moderní centrum bylo vystavěno až ve dvacátém století. Měli jsme tu i ubytování, tak se dal čas využít nejen na prohlídku, ale si to i náležitě užít. Jerevan byl pro nás prostě Paříž Kavkazu.
Město je jen 12 kilometrů od tureckých hranic, a tak se v jasné dny nad městem rýsuje silueta Araratu, která dnes sice leží na území Turecka, stále je však posvátnou horou pro všechny Armény. Ararat je legendární hora vysoká 5165 metrů, o níž se říká, že na ní spočinula Noemova archa. Hora má dva vrcholy, označované jako Velký a Malý Ararat. V minulosti tu byla křižovatka obchodních cest z Ruska a Anatolie do Persie

Dnes má město 1 milión obyvatel a je to kulturní, ekonomické, politické a vědecké centrum Arménie. Nachází se zde několik divadel, muzejí a monumentů, většina budov je však nových a na místě původního starého města se dnes rozkládá Abovian, nejrušnější obchodní třída metropole. Třídu Abovian protíná náměstí, pojmenované po jednom ze známých arménských rodáků - Charlesi Aznavourovi. Do roku 2001 se jmenovalo Náměstí Zodiac kvůli kašně ve tvaru zvěrokruhu. Arménský původ mají kromě Aznavoura také například William Saroyan, André Agassi, zpěvačka Cher nebo miliardář Kirk Kerkorian. Všechny významné jerevanské bulváry se sbíhají na kruhovém Náměstí Republiky. Katedrála sv.Řehoře Osvítitele (St.Grigor Lusavoritech) byla vysvěcena v roce 2001 při příležitosti 1700.výročí přijetí křesťanství v Arménii. Proto má také symbolických 1700 míst v hlavní lodi, i když k nim můžeme připočítat dalších 300 v malých kaplích, zasvěcených sv.Trdatovi. Státní opera byla otevřena v roce 1933 a socha před ní zachycuje nejznámějšího arménského skladatele Arama Chačaturjana. Podle jejího výrazu lze soudit, že právě píše Šavlový tanec...

Přiznám se, že z prohlídky města mne nejvíce zaujaly Kaskády, mešita a tržnice. Navštívili jsme také muzeum významné arménské osobnosti – Sergeje Paradžanova. Ten se sice narodil v Tbilisi, ale do arménské rodiny starožitníka a herečky. Tento základ byl pro něj určující a nejvíce se proslavil jako filmový režisér. Škoda, že z jeho muzea nemám žádné fotografie, protože jsem se až venku dozvěděl, že se fotografovat mohlo, ale za poplatek. Mám to dodnes za zlé Romanovi, že nám toto nesdělil a kurátorka byla jako čert, a také ani slovo. Škoda – příští se konat nikdy nebude

Kategorie a štítky

Nastavení