Název

Řecko - za sovou do Athén

Popis

ALB 1317
Jsme už v Řecku několik dnů a konečně přestalo pršet, tak jdeme naplňovat nějaká přísloví, třeba to o sovách. Sov bylo prý v Athénách odjakživa plno, tak jsme tam žádné nevezli. Sídlí údajně na skalnatých svazích Akropole, ale několik jsme jich přistihli i na zábradlí Národní knihovny v samotném centru Athén. Bylo to už konečně za sluníčka na náměstí Syntagma, jehož název by se dal přeložit jako Konstituční náměstí. Je jedním z nejdůležitějších náměstí v řecké metropoli, sídlí zde významné instituce, obchodní společnosti. Národní knihovna, Univerzita, Akademie umění i Parlament

Athény, město s nejslavnější historií na světě, je uctíváno bohy i lidmi. Okouzlující metropole Řecka, jehož patronkou a ochránkyní byla odpradávna bohyně Athéna. Athéna darovala lidem řemesla, vědu i moudrost. Vzbuzovala obdiv i respekt. Byla štíhlá a urostlá, někdy ji zobrazují v dlouhé říze, jindy jako třeba před Akademií umění ve zbroji. Její oblíbenou rostlinou byla oliva a olivovou barvu měly i její oči. Jiným zase ta barva připomínala oči soví, a proto Athéně říkali glaukópis čili sovooká, též zelenooká. Glaux řecky znamená pro nás ostatní sova

Za zmínku k albu stojí i Panathinaiko nebo také Panathénský stadion, jehož základy byly položeny již roku 566 př.n.l. Většinou byl dřevěný. Zásluhou spartského zákonodárce Lykúrga byl Panathinaiko roku 329 př.n.l. přestaven právě s použitím mramoru. Ve starověku byl stadion využíván k tzv. panathéhajím, podle kterých byl také pojmenován. Jednalo se o kulturně sportovní slavnosti probíhající v červenci a srpnu, při kterých se uctívala bohyně Pallas Athéna. Panathinaiko má úctyhodnou kapacitu, už roku 140 našeho letopočtu činila 50tisíc lidí. Později v roce 1896 byla navýšena na dokonce 80tisíc lidí, při posledních úpravách však byla opět snížena na 45tisíc z důvodu zvýšení pohodlí návštěvníků. Konaly se zde ty první novodobé olympijské hry roku 1896 a pak následně první olympijské hry nového milénia roku 2004.

Dále je tu několik fotek z Dionýsova divadla. Zde, pod Akropolí, bývaly premiéry Aischylových, Aristofanových, Euripidových a Sofoklových her. Od 6. století př. n. l. zde staří Řekové každoročně uctívali tancem a zpěvem boha plodnosti, vína a veselí Dionýsa. V roce 534 př. n. l. se těchto oslav zúčastnil jistý Thespis. Postavil vedle jednoho sboru jiný – tak se zrodil dialog, a tím i divadlo. V roce 330 př. n. l. byly dřevěné sedadla nahrazeny kamennými a divadlo dostalo přibližně dnešní podobu.
Za doby panování císaře Nerona bylo divadlo upraveno, aby se zde mohly konat gladiátorské hry a zápasy. Z této doby pocházejí také reliéfy na předscéně, které zobrazují mytické výjevy: vlevo zrození Dionýsa a vedle oběť bohu, vpravo uctívání boha bohy a lidmi.

Kategorie a štítky

Nastavení