Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

reklama

55 fotek, minulé úterý, 57 zobrazení, 68 komentářů | architektura, krajina, lidé, příroda
ALB 1005
Horní Věstonice byl cíl naší cesty a Dolní jsme museli projíždět. Jsou to nádjherná místa a těším se, až tomu dáme víc časového protoru. Toto byla jízda na objednávku a ne zcela v naší režii, a Valtice byly jen takový malý vedlejší produkt :-) Krásný vedlejší produkt :-)
50 fotek, léto, 68 zobrazení, 31 komentářů | krajina, kultura, lidé, příroda
ALB 1004
60 fotek, 29.7.2016, 39 zobrazení, 21 komentářů | dokumenty, zábava
ALB 1003
HARLEY PUB - OTROKOVICE
Penzion, restaurace, pivnice s vlastním pivem, a hlavně největší sbírka firmy Harley-Davidson v Evropě. Všechno na jednom místě.
NIkdy jsem netušil, že mimo motocyklů "easy rider" jsou tu i jiná vozítka od jízdních kol, užitkových vozidel, motocyklů pro omladinu, ženy až po dětské hračky. Příjemné zastavení s velice zasvěceným komentářem :-)
Díky
102 fotek, 18.9.2016, 1 224 zobrazení, 64 komentářů
ALB 1002
Dlouho připravovaný, a v termínu nakonec kvůli svatbě kamaráda o týden odložený výlet TJ Sokol Oskořínek k pramenům Labe se blížil.

Po týdnech tropických veder právě na sobotu 17.září 2016 jsou ale v cílové oblasti Špindlerův Mlýn a okolí hlášeny přívalové deště. Jet či nejet nakonec ani nepadlo - jede se. A možná skutečnost, že jsme takto samozřejmě výlet uskutečnili, tak začalo pršet až při našem nastupování do autobusu na zpáteční cestu. Někdo si možná řekne: mají z prdele kliku.
To nebyla klika, ale požehnání našemu rozhodnutí cestu uskutečnit. Já se jen omlouvám za méně dobré fotky, protože do plánovaného deště jsem si z pohodlnosti nevzal lepší foťák :-)

Program byl jednoduchý
6:00 nástup do autobusu a odjezd do Špindlu
8:30 příjezd na parkoviště P3 a ranní občerstvení u autobusu
9:30 lanovkou směr Medvědín
10:00 trasa z Medvědína směrem na Vrbatovu boudu, kolem Pančavského vodopádu na Labskou boudu. Z Labské cestou tam a zpět k prameni Labe. Poté už „jen" směrem dolů podél Labe kolem Labského vodopádu na Pudlavu, kde bude možné schladit nohy studenou labskou vodou. Z Pudlavy již pohodlnou upravenou cestou zpět k autobusu.
16:00 autobusem do Martinic, kde bude přichystaná večeře na zahradě u Kuželů.
60 fotek, květen 2015 až září 2016, 168 zobrazení, 283 komentářů | doma, práce, zábava
ALB 1001
Právě začínám další tisícovku alb, a je to pro mne něco důležitého, co chci vyjádřit také důležitým.
Vyřešením letitého neutěšeného stavu dlouhotrvající manuální prací po dobu cca 5 měsíců se mi (nám) dostalo krásné odměny ... VŮNĚ DŘEVA

Za sebe musím přiznat, že to není málo :-)
55 fotek, březen až červenec, 184 zobrazení, 53 komentářů | lidé, města
ALB 1000
... aneb co v Praze potkáš s očima blíže k chodníku :-)
50 fotek, 19.7.2016, 53 zobrazení, 59 komentářů | lidé, města
ALB 999
... aneb co v Praze potkáš s očima vzhůru k nebi :-)
55 fotek, 13.8.2016, 48 zobrazení, 109 komentářů | architektura, cestování, města
ALB 998
KOLÍN a opomíjený gotický skvost - chrám sv. Bartoloměje.
Hlavní téma tohoto alba, které nebylo zcela naplněno a čeká na reparát :-)
40 fotek, 13.8.2016, 60 zobrazení, 77 komentářů | zábava
ALB 997
60 fotek a 2 videa, 13.8.2016, 250 zobrazení, 46 komentářů | dokumenty, kultura, zábava
ALB 996
Císařské slavnosti Rudolfa II. byly 13. srpna 2016 v Kolíně
28 fotek a 6 videí, 13.8.2016, 86 zobrazení, 68 komentářů | dokumenty, kultura, zábava
ALB 995
Až v Kolíně se nám podařilo vidět na vlastní oči i uši vystoupení kamaráda z rajčete, který v roce 2012 založil hudební skupinu, která hraje evropskou hudbu období středověku, a hraje ji výborně. Měli jsme od začátku roku vytipovaný seznam jeho koncertů, které jsme mohli a chtěli navštívit. Jednou to nešlo, jindy přišla nečekaná návštěva, jindy to bylo daleko. Povedlo se to až na Císařských slavnostech v Kolíně 13. Srpna. Oslavovalo se 440. výročí Rudolfa II, a my jsme chtěli být při tom :-)

Kapela ve složení Pavlína Gabrielová (flétny, platerspiel a trumšajt), Anna Slanařová (bicí nástroje a chalumeau), Pavel Jirásek (flétny, šalmaje a dudy a náš kamarád René Jirásek (cistra) – na rajčeti je známý pod značkou * fiklbc * - vydala svou první desku TRIFIKUS, tak blahopřejeme.
Hudba se příjemně poslouchala a za setkání děkujeme :-)

Za zmínku stojí i hudební nástroj TRUMŠAJT, který se nejprve používal u námořníků jako varovný a dorozumívací prostředek. Jeho hluboký tón se na vodní hlasině nesl hodně daleko, ale hudba si našla i jeho
50 fotek, letos v červenci, 86 zobrazení, 82 komentářů | cestování, zábava, země
ALB 994

Apulie má na délku asi 400 kilometrů. Z těch několika zastavení mi pár snímků tuto část Itálie zvláště připomíná
Na závěr bych rád vyjmenoval 10 DOBROT, které dělají Itálii Itálií. Schválně zkuste sami předem, kolik jich dáte dohromady :-)

Pro pořádek je to podle abecedy, abych něčemu nestranil. Mám rád totiž všechno z toho :-)

*
*
*
*
*
1) KÁVA
2) LANÝŽE
3) OLIVOVÝ OLEJ
4) OCET BALSAMIKO
5) PARMAZÁN
6) PASTA (těstoviny)
7) PIZZA
8) PRŠUT
9) VÍNO
10) ZMRZLINA
35 fotek, květen až červenec, 63 zobrazení, 54 komentářů | cestování, rodina-přátelé, zábava
ALB 993
Všechno krásné jednou skončí a tak to bylo i s naší cestou
Je slušnost zmínit fajn prostředí hotelu Hermitage, kde jsme byli ubytovaní, a nakonec i poděkovat milé a profesionální průvodkyni Daně za úžasné informace a pohodu, kterou vytvářela.
Dopřejte si Itálii s jejím vedením :-)
33 fotek, léto, 56 zobrazení, 55 komentářů | architektura, cestování, kultura, události, zábava
ALB 992
Čeká nás poslední zastavení, poslední památka, poslední a největší záhada – hrad Castel del Monte, který vlastně ani hradem není. Stojí na lesnatém vrchu náhorní plošiny Murgia ve výšce 540 m n. m. a je viditelný ze širokého okolí asi na 14-15 kilometrů.

Jako obranná pevnost sloužit nemohl. Jednak neměl co bránit, jednak byl postaven bez pevnostních příkopů a navíc jsou místní schodiště levotočivá. Na vězení by byl hrad až příliš pohodlný a málo bezpečný. Stavba byla postavena bez přijímacího sálu, bez kuchyně, spižíren, stájí a podobných součástí nutných k běžnému životu. V první polovině 13. století jej nechal postavit císař Fridrich II. Štaufský, který si naopak na honoraci a pohodlí potrpěl. Po prohrané bitvě u Beneventa roku 1266 se hrad stal vězením tří Fridrichových vnuků, kteří zde strávili několik desetiletí v okovech. Roku 1299 byli přesunuti na hrad Castel dell'Ovo.

Hrad je sestaven z osmi stejně velkých zdí a v rozích se nachází osm věží, jejichž půdorys také tvoří osmiúhelník. Do okolní krajiny se lze dívat z osmi oken, která se nacházejí v osmi pokojích. Osm stěn má i velký dvůr uprostřed stavby, jeho ozdobou je osm gotických oblouků. Výška je 24 metrů, násobek osmi. Osm, osm, osm... Fascinace číslem osm.

Stavba možná souvisí s astrologií, oknem nad portálem, směřujícím na východ, dvakrát do roka vždy o rovnodennosti proniká na nádvoří sluneční paprsek a dopadá přesně na místo, kde se kdysi nacházel záhadný reliéf ženy. Když o nějaký ten centimetr přimhouříme oko, zjistíme, že obvod hradu Castel del Monte je stejný jako obvod Cheopsovy pyramidy v Gíze :-)

Byl nejslavnější hrad vrcholného středověku projektován jako chrám Spravedlnosti, Templum Iustitiae? Castel del Monte je od roku 1996 součástí světového dědictví. Jeho příběh je natolik zajímavý a košatý, že bude nejlepší si ho ve vlastním zájmu přečíst na uvedeném odkazu

http://www.stavitele-katedral.cz/byl-castel-del-monte-nejslavnejsi-hrad-vrcholneho-stredoveku-projektovan-jako-chram-spravedlnosti-templum-iustitiae/
50 fotek, léto, 2 618 zobrazení, 76 komentářů | cestování, příroda, zábava
ALB 991

Ať bylo město Lecce sebevíc krásné, tak pokračování toho dne mělo jednoznačnou prioritu - návštěva další nádherné pláže Torre dell Orso. Chvilku jsme věnovali rozeklanému pobřeží s krásnými výhledy, ale to hlavní náš čekalo. Koupání v krásně čisté vodě na pláži lemované borovicemi.
Konečně stín
Ono se dá půjčit lehátko a slunečník. Je to drahé, ale jde to. Nejde to jedině v případě, když je všechno půjčené, a to se nám na ostatních plážích stávalo. Tady konečně byl přirozený stín, a tak jsme si to užívali plnými doušky.
Jediné co rušilo víc jak obzěžování černých prodejců čehokoliv, bylo cvrkání cikád. Neúnavné a s měnící se intenzitou i rytmem. Dani jim dala jméno CVRKÁDY a všem nám se to líbilo, a dokonce jsme si krátili čas jejich fotografováním. Šlo to velice bídně - v moři bylo lépe :-)

Zítra je poslední den a jsou hlášeny silné přívalové deště, tak díky za všechny dny, kdy bylo hezky i když horko. Doma jsem potom viděl fotky z jiné dovolené - stejná místa v dešti - prostě taková dovolená byl ztracený čas :-)
50 fotek, 14.7.2016, 78 zobrazení, 58 komentářů | architektura, cestování, města, umělecké
ALB 990
Tolik kostelů, chrámů, basilik a katedrál v jednom dni jsem ještě neabsolvoval. Většinově to bylo baroko, alespoň si neuvědomuji, že by tam bylo něco jiného. Ze všeho mám v sobě jenom pocit ohromného díla člověka, aby vyjádřil svou víru. Myslím, že věřit něčemu se dá jednodušeji, ale toto bylo krásné podívání
30 fotek, 14.7.2016, 61 zobrazení, 32 komentářů | cestování, dokumenty, města, zábava
ALB 989
Město Lecce je známé výrobou papírových soch. Jsou k nerozeznání od drahých materiálů a možná se často díváme na slámu místo na kámen, a nevíme o tom. Tak je iluze dokonalá
Na ulici v několika místech lze postup výroby přímo sledovat, tak jenom takové drobky :-)
55 fotek, 14.7.2016, 50 zobrazení, 71 komentářů | architektura, cestování, města, události
ALB 988
Stotisícové město hlavní město Apulie Lecce bylo posledním městem na naší dovolené. Je důležité ho navštívit a asi je důležité si ho nechat na poslední zastavení. Je neskutečné po stránce historického významu i má řadu významných stavebních památek, především z období baroka, postavených ze zdejšího zlatavého vápence. Snad ještě nikdy jsem nenavštívil tolik kostelů a chrámů během jednoho dne. Jejich krásu jsem si nechal do samostatného alba

Střed města na náměstí Piazza Oronzo zdobí další ze sloupů označující konec cesty Via Appia. Nese bronzovou sochu sv. Oronza (po našem Horáce) , biskupa z Lecce. Dále je tu kostelík San Marco z poloviny 16. století, budova někdejší lóže Palazzo del Sedile a římský amfiteátr z 1. století. Opodál stojí mohutné Castello (hrad) ze 16. století s hradbami, ale byl prakticky nedostupný.

Po té honičce po kostelích se v tom horku stejně nejlého sedělo v ochlazované kavárničce u kávy a výborné zmrzliny. I to lenošení patří k dovolené a k žhavé Itálii :-)
50 fotek, leden až červenec, 827 zobrazení, 97 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města
ALB 987

Město Matera na jihu Apeninského poloostrova lidé obývají už devět tisíc let. Nejdříve osídlili zdejší jeskyně a v průběhu staletí nad nimi vybudovali unikátní stavby. Matera svou zvláštní atmosférou láká i filmaře – Mel Gibson tu točil svůj kontroverzní snímek Umučení Krista. Nejstarší části Matery Sasso Caveoso a Sasso Barisano se spolu se nazývají Sassi di Matera (Kameny Matery), a podle zprávy UNESCO představují světový unikát jednoho z nejdéle trvale obydlených míst na světě.

V novější části Matery se návštěvníci mohou cítit jako v každém jiném italském městě. Bulváry lemují velké domy a paláce, kostely jsou vystavěny v různých slozích od románského po baroko. Město samo ale má nedefinovatelný ráz, je jiné než jakékoliv místo na světě. Skalnaté srázy jsou chaoticky posety jeskyněmi a malými domky, které často představují jen vylepšené či dostavěné jeskyně. Na úzké příkré uličky mezi nimi navazují schodiště. Chodníky a schody často vedou po střechách staveb – prostě to se musí vidět. Skály jsou prošpikovány cisternami na sběr dešťové vody, největší byla objevena pod náměstím Piazza Vittorio Veneto. Vnitřek je zpevněn kamennými sloupy a tvoří velkou katedrálu. Hloubka nádrže je více jak 15 metrů a dá se tu pohybovat pouze na člunu. Průchodem skalou a pískem se voda čistila k užívání.

Samotné jméno Matera je tak staré, že už nikdo přesně neví, co znamená. Možná pochází řecko-jónského slova matera, což znamená matka. Napadá tu jedno - Matka všech měst
Bylo zde horko k zalknutí, foťák byl rozpálený a řada fotek přepálená. Baterky i čip se zbláznily a odmítaly poslušnost, tak nabízím vše, co se jen trochu povedlo

Matera byla 17.10.2014 vyhlášena spolu s Plovdivem (BL) hlavním městem kultury pro rok 2019
40 fotek, 13.7.2016, 60 zobrazení, 59 komentářů | cestování, dokumenty, události
ALB 986

Po Alberobello s jeho trulli to bylo město Matera s jeho sassi druhé místo popatku italské boty, které jsem si přál navštívit. Něco jsem o tom četl, něco viděl ve filmech, ale na vlastní oči je na vlastní oči. Nebyla tu už Apulie, ale hlavní město v provincii Basilicata. Místo ve Středomoří, kde se nachází jeskyně obsazené jeskynnm člověkem už v paleolitu před devíti tisíci lety

Nad strmým kaňonem řeky Graviny v sopečném skalnatém terénu vyhloubili lidé v měkké sopečné vyvřelině obytné jeskyně (nyní nazývané SASSI), často bez oken, nebo naopak přístupné po žebříku pouze jedním otvorem ve stropě. V době bronzové a železné už lidé používali kovové nástroje a mohli si tak skalnaté prostředí přizpůsobovat. Nejstarší části Matery Sasso Caveoso a Sasso Barisano se spolu se nazývají Sassi di Matera (Kameny Matery), a podle zprávy UNESCO představují světový unikát jednoho z nejdéle trvale obydlených míst na světě.

Modernizace Matery v 17. a 18. století měla na obě Sassi negativní vliv. Vznikaly zde nové domy a bohatší obyvatelé se začali do nich stěhovat. Skalní kostelíky a kaple zanikaly a náboženský život se přesouval do nových chrámů v horní části Matery - bude v dalším albu.

Bůh se z Kamenů prostě odstěhoval.

Původní a po tisíciletí fungující sociální a ekonomická struktura upadla a z Kamenů se pomalu stávalo ghetto, přeplněné chudinou a emigranty z Balkánu. Rodiny často žily v jedné místnosti s domácími zvířaty, slepicemi, prasaty, kozami. Kvůli úplavici a malárii byla dětská úmrtnost až padesátiprocentní. V padesátých létech minulého století zde ještě žilo 15 – 20.000 obyvatel a Sassi označila italská vláda za italskou ostudu a vysídlila obyvatelstvo do nových domů na nové předměstí.

Navštívili jsme původní obytnou jeskyni posledního obyvatele – rodinu o 7 lidech, kteří až v roce 1953 toto místo opustili, navštívili jsme jeskynní kostel Santa Lucia Alle Malve a vnímali znovuoživení původních jeskyní například provozem pekárny s unikátním chlebem ve tvaru okolních skalisek. Mimochodem dobrým chlebem

Bůh se do Kamenů vrátil :-)

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.