Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

reklama

50 fotek, letos v červenci, 57 zobrazení, 63 komentářů | cestování, zábava, země
ALB 994

Apulie má na délku asi 400 kilometrů. Z těch několika zastavení mi pár snímků tuto část Itálie zvláště připomíná
Na závěr bych rád vyjmenoval 10 DOBROT, které dělají Itálii Itálií. Schválně zkuste sami předem, kolik jich dáte dohromady :-)

Pro pořádek je to podle abecedy, abych něčemu nestranil. Mám rád totiž všechno z toho :-)

*
*
*
*
*
1) KÁVA
2) LANÝŽE
3) OLIVOVÝ OLEJ
4) OCET BALSAMIKO
5) PARMAZÁN
6) PASTA (těstoviny)
7) PIZZA
8) PRŠUT
9) VÍNO
10) ZMRZLINA
35 fotek, květen až červenec, 47 zobrazení, 44 komentářů | cestování, rodina-přátelé, zábava
ALB 993
Všechno krásné jednou skončí a tak to bylo i s naší cestou
Je slušnost zmínit fajn prostředí hotelu Hermitage, kde jsme byli ubytovaní, a nakonec i poděkovat milé a profesionální průvodkyni Daně za úžasné informace a pohodu, kterou vytvářela.
Dopřejte si Itálii s jejím vedením :-)
33 fotek, léto, 41 zobrazení, 40 komentářů | architektura, cestování, kultura, události, zábava
ALB 992
Čeká nás poslední zastavení, poslední památka, poslední a největší záhada – hrad Castel del Monte, který vlastně ani hradem není. Stojí na lesnatém vrchu náhorní plošiny Murgia ve výšce 540 m n. m. a je viditelný ze širokého okolí asi na 14-15 kilometrů.

Jako obranná pevnost sloužit nemohl. Jednak neměl co bránit, jednak byl postaven bez pevnostních příkopů a navíc jsou místní schodiště levotočivá. Na vězení by byl hrad až příliš pohodlný a málo bezpečný. Stavba byla postavena bez přijímacího sálu, bez kuchyně, spižíren, stájí a podobných součástí nutných k běžnému životu. V první polovině 13. století jej nechal postavit císař Fridrich II. Štaufský, který si naopak na honoraci a pohodlí potrpěl. Po prohrané bitvě u Beneventa roku 1266 se hrad stal vězením tří Fridrichových vnuků, kteří zde strávili několik desetiletí v okovech. Roku 1299 byli přesunuti na hrad Castel dell'Ovo.

Hrad je sestaven z osmi stejně velkých zdí a v rozích se nachází osm věží, jejichž půdorys také tvoří osmiúhelník. Do okolní krajiny se lze dívat z osmi oken, která se nacházejí v osmi pokojích. Osm stěn má i velký dvůr uprostřed stavby, jeho ozdobou je osm gotických oblouků. Výška je 24 metrů, násobek osmi. Osm, osm, osm... Fascinace číslem osm.

Stavba možná souvisí s astrologií, oknem nad portálem, směřujícím na východ, dvakrát do roka vždy o rovnodennosti proniká na nádvoří sluneční paprsek a dopadá přesně na místo, kde se kdysi nacházel záhadný reliéf ženy. Když o nějaký ten centimetr přimhouříme oko, zjistíme, že obvod hradu Castel del Monte je stejný jako obvod Cheopsovy pyramidy v Gíze :-)

Byl nejslavnější hrad vrcholného středověku projektován jako chrám Spravedlnosti, Templum Iustitiae? Castel del Monte je od roku 1996 součástí světového dědictví. Jeho příběh je natolik zajímavý a košatý, že bude nejlepší si ho ve vlastním zájmu přečíst na uvedeném odkazu

http://www.stavitele-katedral.cz/byl-castel-del-monte-nejslavnejsi-hrad-vrcholneho-stredoveku-projektovan-jako-chram-spravedlnosti-templum-iustitiae/
50 fotek, léto, 2 005 zobrazení, 73 komentářů | cestování, příroda, zábava
ALB 991

Ať bylo město Lecce sebevíc krásné, tak pokračování toho dne mělo jednoznačnou prioritu - návštěva další nádherné pláže Torre dell Orso. Chvilku jsme věnovali rozeklanému pobřeží s krásnými výhledy, ale to hlavní náš čekalo. Koupání v krásně čisté vodě na pláži lemované borovicemi.
Konečně stín
Ono se dá půjčit lehátko a slunečník. Je to drahé, ale jde to. Nejde to jedině v případě, když je všechno půjčené, a to se nám na ostatních plážích stávalo. Tady konečně byl přirozený stín, a tak jsme si to užívali plnými doušky.
Jediné co rušilo víc jak obzěžování černých prodejců čehokoliv, bylo cvrkání cikád. Neúnavné a s měnící se intenzitou i rytmem. Dani jim dala jméno CVRKÁDY a všem nám se to líbilo, a dokonce jsme si krátili čas jejich fotografováním. Šlo to velice bídně - v moři bylo lépe :-)

Zítra je poslední den a jsou hlášeny silné přívalové deště, tak díky za všechny dny, kdy bylo hezky i když horko. Doma jsem potom viděl fotky z jiné dovolené - stejná místa v dešti - prostě taková dovolená byl ztracený čas :-)
50 fotek, 14.7.2016, 65 zobrazení, 58 komentářů | architektura, cestování, města, umělecké
ALB 990
Tolik kostelů, chrámů, basilik a katedrál v jednom dni jsem ještě neabsolvoval. Většinově to bylo baroko, alespoň si neuvědomuji, že by tam bylo něco jiného. Ze všeho mám v sobě jenom pocit ohromného díla člověka, aby vyjádřil svou víru. Myslím, že věřit něčemu se dá jednodušeji, ale toto bylo krásné podívání
30 fotek, 14.7.2016, 53 zobrazení, 26 komentářů | cestování, dokumenty, města, zábava
ALB 989
Město Lecce je známé výrobou papírových soch. Jsou k nerozeznání od drahých materiálů a možná se často díváme na slámu místo na kámen, a nevíme o tom. Tak je iluze dokonalá
Na ulici v několika místech lze postup výroby přímo sledovat, tak jenom takové drobky :-)
55 fotek, 14.7.2016, 42 zobrazení, 71 komentářů | architektura, cestování, města, události
ALB 988
Stotisícové město hlavní město Apulie Lecce bylo posledním městem na naší dovolené. Je důležité ho navštívit a asi je důležité si ho nechat na poslední zastavení. Je neskutečné po stránce historického významu i má řadu významných stavebních památek, především z období baroka, postavených ze zdejšího zlatavého vápence. Snad ještě nikdy jsem nenavštívil tolik kostelů a chrámů během jednoho dne. Jejich krásu jsem si nechal do samostatného alba

Střed města na náměstí Piazza Oronzo zdobí další ze sloupů označující konec cesty Via Appia. Nese bronzovou sochu sv. Oronza (po našem Horáce) , biskupa z Lecce. Dále je tu kostelík San Marco z poloviny 16. století, budova někdejší lóže Palazzo del Sedile a římský amfiteátr z 1. století. Opodál stojí mohutné Castello (hrad) ze 16. století s hradbami, ale byl prakticky nedostupný.

Po té honičce po kostelích se v tom horku stejně nejlého sedělo v ochlazované kavárničce u kávy a výborné zmrzliny. I to lenošení patří k dovolené a k žhavé Itálii :-)
50 fotek, leden až červenec, 765 zobrazení, 97 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města
ALB 987

Město Matera na jihu Apeninského poloostrova lidé obývají už devět tisíc let. Nejdříve osídlili zdejší jeskyně a v průběhu staletí nad nimi vybudovali unikátní stavby. Matera svou zvláštní atmosférou láká i filmaře – Mel Gibson tu točil svůj kontroverzní snímek Umučení Krista. Nejstarší části Matery Sasso Caveoso a Sasso Barisano se spolu se nazývají Sassi di Matera (Kameny Matery), a podle zprávy UNESCO představují světový unikát jednoho z nejdéle trvale obydlených míst na světě.

V novější části Matery se návštěvníci mohou cítit jako v každém jiném italském městě. Bulváry lemují velké domy a paláce, kostely jsou vystavěny v různých slozích od románského po baroko. Město samo ale má nedefinovatelný ráz, je jiné než jakékoliv místo na světě. Skalnaté srázy jsou chaoticky posety jeskyněmi a malými domky, které často představují jen vylepšené či dostavěné jeskyně. Na úzké příkré uličky mezi nimi navazují schodiště. Chodníky a schody často vedou po střechách staveb – prostě to se musí vidět. Skály jsou prošpikovány cisternami na sběr dešťové vody, největší byla objevena pod náměstím Piazza Vittorio Veneto. Vnitřek je zpevněn kamennými sloupy a tvoří velkou katedrálu. Hloubka nádrže je více jak 15 metrů a dá se tu pohybovat pouze na člunu. Průchodem skalou a pískem se voda čistila k užívání.

Samotné jméno Matera je tak staré, že už nikdo přesně neví, co znamená. Možná pochází řecko-jónského slova matera, což znamená matka. Napadá tu jedno - Matka všech měst
Bylo zde horko k zalknutí, foťák byl rozpálený a řada fotek přepálená. Baterky i čip se zbláznily a odmítaly poslušnost, tak nabízím vše, co se jen trochu povedlo

Matera byla 17.10.2014 vyhlášena spolu s Plovdivem (BL) hlavním městem kultury pro rok 2019
40 fotek, 13.7.2016, 54 zobrazení, 59 komentářů | cestování, dokumenty, události
ALB 986

Po Alberobello s jeho trulli to bylo město Matera s jeho sassi druhé místo popatku italské boty, které jsem si přál navštívit. Něco jsem o tom četl, něco viděl ve filmech, ale na vlastní oči je na vlastní oči. Nebyla tu už Apulie, ale hlavní město v provincii Basilicata. Místo ve Středomoří, kde se nachází jeskyně obsazené jeskynnm člověkem už v paleolitu před devíti tisíci lety

Nad strmým kaňonem řeky Graviny v sopečném skalnatém terénu vyhloubili lidé v měkké sopečné vyvřelině obytné jeskyně (nyní nazývané SASSI), často bez oken, nebo naopak přístupné po žebříku pouze jedním otvorem ve stropě. V době bronzové a železné už lidé používali kovové nástroje a mohli si tak skalnaté prostředí přizpůsobovat. Nejstarší části Matery Sasso Caveoso a Sasso Barisano se spolu se nazývají Sassi di Matera (Kameny Matery), a podle zprávy UNESCO představují světový unikát jednoho z nejdéle trvale obydlených míst na světě.

Modernizace Matery v 17. a 18. století měla na obě Sassi negativní vliv. Vznikaly zde nové domy a bohatší obyvatelé se začali do nich stěhovat. Skalní kostelíky a kaple zanikaly a náboženský život se přesouval do nových chrámů v horní části Matery - bude v dalším albu.

Bůh se z Kamenů prostě odstěhoval.

Původní a po tisíciletí fungující sociální a ekonomická struktura upadla a z Kamenů se pomalu stávalo ghetto, přeplněné chudinou a emigranty z Balkánu. Rodiny často žily v jedné místnosti s domácími zvířaty, slepicemi, prasaty, kozami. Kvůli úplavici a malárii byla dětská úmrtnost až padesátiprocentní. V padesátých létech minulého století zde ještě žilo 15 – 20.000 obyvatel a Sassi označila italská vláda za italskou ostudu a vysídlila obyvatelstvo do nových domů na nové předměstí.

Navštívili jsme původní obytnou jeskyni posledního obyvatele – rodinu o 7 lidech, kteří až v roce 1953 toto místo opustili, navštívili jsme jeskynní kostel Santa Lucia Alle Malve a vnímali znovuoživení původních jeskyní například provozem pekárny s unikátním chlebem ve tvaru okolních skalisek. Mimochodem dobrým chlebem

Bůh se do Kamenů vrátil :-)
40 fotek, 12.7.2016, 103 zobrazení, 84 komentářů | cestování, dokumenty, události
ALB 985
Navštívit capo Santa Maria di Leuca byla nutnost. Stanout na nejjižnějším místě podpatku italské boty to stojí za to. Kdybychom měli vice času, tak ještě zajímavější by bylo toto místo z hladiny moře, kde jsou strmé útesy vyhlodány mnoha jeskyněmi a působí mnohem vice dramaticky. Času bylo málo a vzhledem k tomu, že další cíl bylo koupání, tak to ani nikomu nevadilo :-)

Prostor je tu nekonečný, a asi i díky neskutečnému vedru tu bylo skoro liduprázdno. Při návštěvě baziliky, která byla téměř bez výzdoby byl velkým překvapením obraz sv. Jana z Nepomuku v Praze u Karlova mostu. Autor obrazu bezesporu v Praze musel být, místo je na první pohled dobře namalováno :-)
55 fotek, 12.7.2016, 293 zobrazení, 81 komentářů | architektura, cestování, města
ALB 984
Gallipoli (řecky: Kallipolis, což znamená „Krásné město“) bylo založeno Řeky s názvem Kallipolis (tzn. Krásné město) asi 300 roků BC. Z této doby se dodnes dochovala řecká fontána u mostu Ponte Cittavecschia vedoucího do starého města (Fontana ellenistica).
Historické centrum se nachází na ostrově u přístavu, tak chvilku ještě chodíme po nábřeží, pozorujeme rybáře, míjíme asi nejstarší kostelík sv. Kristiny a jdeme se podívat do svatyně Maria del Canneto

Ve středověku bylo město ve vlastnictví římského papeže. V 11. stol. zde sídlili Normané, okolo r. 1300 připadá město k Tarantu. O obsazení města se pokoušeli Benátčané, r. 1484. V 18. stol. byla zahájena stavba přístavu a největšího tržiště s olivovým olejem ve středozemí. Ve své době zde fungovalo asi 27 podzemních lisoven olivového oleje. Lidé zde pracovali v nelidských podmínkách – pracoviště neopouštěli po dobu asi 6 měsíců. Jenu historickou jsme navštívili a člověk se nediví, že zde přežívali jen díky tomu, že kouřili marihuanu

Vlevo od mostu najdeme Aragonský hrad ze 13. stol., původně byl takto opevněn celý ostrov. Při cestě kolem ostrova je řada kostelů, ale nejvýznamější památka je barokní bazilika Sant´ Agata ze 17. Století. V tom neskutečném horku jsme vítali další možnost tohoto dne – návštěvu “karibské pláže” Baia Verde (Zelená pláž), která byla nádherná, ale bez kousku stínu a lehátka všechna rozpůjčovaná.
Kdo ještě nebyl spálený, tak se tam dorazil :-)
55 fotek, léto, 50 zobrazení, 57 komentářů | architektura, cestování, kultura, města
ALB 983
Asi 8 kilometrů od městečka Alberobello jsme popojeli ke kouzelnému a tichému místu LOCOROTONDO (v překladu “Kulaté místo”), které patří mezi nejkrásnější městečka Itálie. Má světový primát i ve svém jménu – žádné jiné město nemá 5 O ve svém jménu. Leží na 410 metrů vysokém pahorku a je svými stavbami ve tvaru kruhu dokonale chráněno. Navíc jeho vnitřní ulice jsou stavěny jako labyrint z důvodu obrany proti nepříteli, ale i proti větru při požárech nebo slunci kvůli stínu. Prosztě to tak postavili. Jeho předměstí je lemováno vinicemi o rozloze 1650 hektarů se spoustou zídek a staveb “trulli”, které jsou pro tuto krajinu typické

Současnou dominantou města je bazilika Chiesa Madre di San Giorgio, zasvěcený patronovi města svatému Jiří na průčelí. Leží v samém centru historického jádra, které je v současné době celé jednou velkou pěší zónou. Byl vystavěn v letech 1790–1825 na místě původních dvou menších kostelů. Neoklasicistní průčelí kostela zdobí také sochy svatých Petra a Pavla. Centrální kupole vysoká 35 metrů byla kdysi pokryta barevnými terakotovými střešními taškami. Po zásahu bleskem během obrovské bouře v roce 1841 byl kostel poničen a kupole nikdy nebyla upravena do své původní podoby.

Nejstarším kostelem ve městě je kostel Madonna della Greca. Jeho strohou čelní fasádu zdobí velká rozeta. Nedaleko se nachází také kostel Chiesa di San Rocco, zasvěcený svatému Rochovi, dalšímu z ochránců, který město v 17. století zachránil před morem.

Bohužel jsem zde zaplatil svoji fotografickou daň za vášnivé fotky Trulli v Alberobellu – došly mi baterie v ten nejnevhodnější okamžik. Víc než okázalý svatý Jiří mne zaujal malý nenápadný kostelík San Nicola, zasvěcený svatému Mikuláši. Vznikl na počátku 16. století a zajímavé je, že se v něm každou třetí středu v měsíci konají ekumenické slavnosti pro všechna existující světová náboženství. To, co mne přitahovalo byly nádherné fresky znázorňující skutky a zázraky sv. Mikuláše. Zdržel jsem se natolik, že už jsem ve spleti uliček nenalezl svoji mateřskou skupinu, zato jsme viděli co oni ne, jak vlastně město vypadá zvenčí, bílé budovy, vinohrady a trulli domečky v okolí.
80 fotek a 2 videa, 30.7.2016, 231 zobrazení, 128 komentářů | kultura, lidé, události, zábava
ALB 982
Jsem rád, že jsme využili informaci o konání druhého ročníku Setkání přátel Jižní Moravy, které pořádá obec STAROVICE. Kousek od Hustopeče a tolik krásy pohromadě. Musel jsem přerušit alba z Itálie, bo doma je doma :-)
Radost z krásy byla ještě umocněna setkáním s miravy a kvidokvido, díky moc, že jste nás nepřehlédli :-) Bylo to fajn a moc milé setkání. Náhody ale neexistují - mělo to tak být
40 fotek, 11.7.2016, 118 zobrazení, 74 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města, zábava
ALB 981
ani jsem tu nedýchal :-)
40 fotek, 11.7.2016, 88 zobrazení, 24 komentářů | architektura, cestování, města
ALB 980
ALBEROBELLO znamená v překladu Krásný strom. Asi musel strom pro původní obyvatele mnoho znamenat, protože těch stromů zde moc neroste..

Jeden z důvodů pro volbu tohoto zájezdu bylo právě toto romanické městečko. Jeho stará část je tvořena vice jak 1000 kulatých domků TRULLI s kamennou střechou, kde v některých se dosud bydlí. Většina je ale přetvořena na prodejničky suvenýrů. Název TRULLI je odvozen z řečtiny (TRULOS je KUPOLE) a byl jsem jimi tak nadšený, že jsem si dovolil věnovat prožité emoce do dalšího alba :-)

Jinak ze tří kostelů jsem navštívil dva - basiliku sv, Kosmy a Damiána, dále u Trulli kostel sv. Antonína a šel jsem kolem kopstela sv. Lucie. Srdce bylo ale stále u Trulli :-)
60 fotek, 11.7.2016, 65 zobrazení, 55 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, kultura, města
ALB 979
Vynechat přístavní a současně hlavní město oblasti Apulie Bari by bylo neslušné, a také kde jinde lépe ochutnat pobřeží Jaderského moře. Na internetu jsem se dočetl, že zde v tomto regionu působí Sacra Corona Unita - italská zločinecká organizace mafiánského typu, ale znáte to, internet je internet a Bari bylo pro nás jen obyčejné Bari. Jeho vznik se okolo roku 1087 postarali asi Římané a původní jméno bylo Barium. Každý líný člověk když nemusí, tak dlouze nemluví, tak se to ustálilo na BARI

Nyní má asi 320 až 400 tisíc obyvatel (údaje se různí) , a po Neapoli je druhým největším městem v jižní Itálii. Možná i proto má mimo Normanského hradu i své dva patrony – sv. Mikuláše a sv. Sabina. Basilika sv. Mikuláše je zřejmě významnější – v kryptě jsou ostatky sv. Mikuláše a z tohoto důvodu bylo město i významným poutním místem Rusů. Je zde i vzácný baldachýn z 12. století a kdo to ví, tak za oltářem spatří i vzácný biskupský stolec

Atributy sv.Mikuláše jsou 3
1) 3 kusy chleba na knize nebo
2) 3 zlaté hroudy zlata (podle pověsti házel zlato oknem jednomu chudému muži, aby nemusely jeho dcery sloužit jako prostitutky) nebo
3) 3 chlapci (podle pověsti je kdosi zabil a rozčtvrtil a on je zázrakem vrátil k životu)
atributy jsou k vidění na různých částech města třeba na fasádách a při procesí nese jeho sochu až 80 mužů. Jeho vliv zde je nepřehlédnutelný

Druhý patron je San Sabino (461-566) konstruktér kostelů a jasnovidec, byl mučedníkem z Egypta a biskupem v Bari. Katedrála je sídlem arcibiskupa a v podzemí krypty je vidět objekt udělení statutu DOM. Při návštěvě právě probíhala bohoslužba, tak nebylo vhodné prostor turisticky procházet.

Každopádně město Bari stálo za návštěvu
25 fotek, 10.7.2016, 67 zobrazení, 46 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, kultura, města
ALB 978
V Otrantu na náměstí Piazza del Popolo se dále nachází také kostel sv. Petra – jediný beze změny dochovaný byzantský chrám v Itálii. Zdobí ho cenné fresky, kupole a křížová klenba z přelomu 10. a 11. století
Překvapila mne kvalita fresek i možnost fotografování bez blesku, vstup jako jinde volný. Byzantský kostel je ve správě římsko-katolické církve, a starají se o něj jako o vlastního. I zde jako asi i jinde v Itálii platí zavření všech církevních budov po dobu siesty, tj. od 12 do 16 hodin. Na malých městech se ale s tímto časovým údajem moc netrápí a kostel otevřou i později než je tato dohoda
16 fotek, 10.7.2016, 60 zobrazení, 11 komentářů | cestování, dokumenty
ALB 977
Ve zdejší katedrále, bazilice a dómu mne zaujala Křížová cesta provedená ve smaltu s blonďatým Kristem. U nás bývá tento příběh v obrazech vyprávěn postupně, zde v Itálii to bylo na přeskáčku a často po různých koutech kostela, tak ani nevím, jestli mám všechno. Toto malé album zde dávám takto izolovaně z důvodu následujících informací.

Teprve zde na jihu Itálie jsem se díky naší skvělé průvodkyni dozvěděl význam a rozdíl v jednotlivých názvech a významech. Vždy se jedná o církevní stavbu, tak o statusu rozhoduje církev, rozuměj papež

* DÓM - je to zkratka slov DEO OPTIMO MAXIMO a znamená zasvěcení BOHU NEJVYŠŠÍMU
* KATEDRÁLA – nejvyšší duchovní prostor, zpravidla i sídlo biskupa. Mívá 2 kazatelny, každá určena pro vystoupení jednoho z duchovních
* BAZILIKA – toto privilegium vzácně udává stavbě jen papež. V Římě bylo toto privilegium uděleno v 5 případech, jinde stěží jedno

POZN.: jedna stavba může nést všechna přiznaná označení, proto ten zdánlivý zmatek pro nás laiky ....Ještě jedna zajímavost:
Jednou za 25 let vyhlašuje papež tzv. Svatý rok – ten poslední byl 2 roky zpátky. Stávající papež František udělal neobvyklou výjimku, vyhlásil Svatý rok už nyní – po dvou letech od 8.12.2015 do 20.11.2016. Na kostelech je to označeno MISE RICORDIA - MISE MILOSRDENSTVÍ a je otevřen současně druhý vchod do kostela. Trochu mne to vede k myšlence, že to má souvislost s migrační vlnou. Snad se papež nemýlí
50 fotek, 10.7.2016, 103 zobrazení, 105 komentářů | cestování, dokumenty, města, příroda, zábava
ALB 976
Než se zmíním o významné události vázané k městu, tak jen uvedu, že je zde v katedrále z 11. Století na podlaze největší zachovaná mozaika. Moc jsem na ni zvědav. Tak zpátky k tématu :-)

Otranto bylo a je krásné a důležité město. Každý ho chtěl mít, a tak se tu konaly bitvy jedna za druhou. Asi nejvíce osudová byla v létě roku 1480, kdy velitel Osmanů Gedik Ahmed Paša se přiblížil k městu Otranto přibližně se 150 loďmi a 15-tisíci muži. Město mělo v té době 6 tisíc obyvatel a aragonské vojsko jej opustilo, protože bojovalo v Toskánsku . Benátky měli uzavřenou mírovou smlouvu s Osmanskou říší, neměly proto v úmyslu Otrantu pomoci.

Takovou početní přesilu nešlo odrazit a po průniku do města bylo obyvatelstvo po odmítnutí konvertovat k islámu zmasakrováno. Islám nebo smrt. Většina žen a dětí byla odvlečena jako otroci a všichni zajatí muži byli odsouzeni k trestu smrti. Byly jim odseknuté hlavy, nebo rozčtvrceni mečem. Celý jeden rok byla nepochovaná těla nechaná na místě popravy, než je našla vojska poslaná osvobodit Otranto. Koalice oblehla Otranto v květnu 1481. Koalici napomohla skutečnost, že v tomto měsíci zemřel osmanský sultán Mehmed II
35 fotek, letos v červenci, 321 zobrazení, 135 komentářů | cestování, města, příroda, zábava
ALB 975
APULIE - pata Itálie. Vydali jsme se na cestu dloun)hu v závěru 4.785 kilometrů a poznali Itálii trochu jnak. Lidé jsou tu klidní, tolerantní, neřvou, usmívají se a jsou ochotní kdykoliv pomoci. Asi by se měli přestěhovat třeba do Říma, ale to by tase chyběli tu dole. Moje důvody k této cestě byly dva. Osobně navštívit oblast TRULLI a skalní město Materu. Všechno ostatní byl krásný bonus navíc

BAUXIT - první bonus.... První těžba byla zahájena ve Francii u vsi Les Baux-de-Provence v jižní Francii a podle ní dostal i svůj název. Od té doby bylo po celém světě objeveno mnoho dalších nalezišť. Polohy bauxitu se vyvíjejí několik miliónů let a mohou dosahovat mocnosti až několika desítek metrů. Téměř třetina světové produkce bauxitu pochází z Austrálie, kde se nacházejí také největší doly na hliník.

Měli jsme štěstí, že naše senza průvodkyně o jednom takovém ví a zavedla nás k tomu :-)

Komentáře

nebo přihlásit

Rajce.net je největší česká sociální síť,
zaměřená na sdílení fotografií a videí.



Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih 
i jiných fotoproduktů.