Název

Poutní místo Panny Marie Vítězné

Popis

ALB 282 - Proč návštěva kostela Panny Marie Vítězné ?
Některé důvody jsou tiché, protože i nesdělitelné. Takové bylo i datum 24. dubna, kterým jsem si osobně připomínal 11 let od smrti mé matky. Chtěl jsem, aby to bylo spojeno s něčím významným, a tak jsem si dal na ten den tři úkoly, aby alespoň jeden dopadl dobře. Bylo to najít medvědí česnek v areálu letohrádku Hvězda, najít hrob rodiny Kubrů z pověstí psaných na Vikipedii a do třetice konečně navštívit barokní areál poutního místa s kostelem Panny Marie Vítězné na Bílá hoře, kam se roky chystám.

Podařilo se to všechno, jen v opačném pořadí. Dokonce se mi dostalo daru, který asi nebyl náhodný – soukromé večerní chvalozpěvy sester benediktinek. Zpěv byl čistý, samozřejmý, a bez rozmáchlých gest, které často doprovází duchovní cestu, aby ji snad dodaly ještě větší význam. Dovolil jsem si část zachytit na videu, které opět slouží spíš jako zvukový záznam než film :-)

Album dávám na rajče dnes, protože zájemci snadno stihnou a mohou si dopřát tuto neděli 28.4.2013 v 15 hodin Velikonoční liturgickou hru O třech Mariích v podání místních benediktinek podle rukopisu ze 14. Století a zahájení výstavy Michala Tomka

Kostel Panny Marie Vítězné v Praze na Bílé Hoře je poutní místo poblíž dějiště bitvy na Bílé hoře a je jednou z nejdůležitějších památek této oblasti. K mému překvapení jsme tam byli mimo řádových sester v celém areálu sami. Zajímavá je i historie, kdy předchůdcem kostela byla jednoduchá kaple na obdélném půdorysu vystavěná po bitvě na Bíle hoře mezi lety 1622-1624. Kaple sloužila jako místo uložení ostatků vojáků, které nebyly řádně pohřbeny a zůstaly v okolí Bílé hory ještě dlouho po bitvě.

V roce 1628 se na popud císaře Ferdinanda II. započalo se stavbou kláštera servitů, který měl připomínat slavné vítězství císařských vojsk a katolické církve. Klášter však nebyl nikdy dostavěn. Původní kaple byla poškozena při vpádu Švédů roku 1634 a následně přeměněna na kostnici. Po přestavbách a výstavbách byla svatyně, zasvěcená Panně Marii Vítězné vysvěcena pražským biskupem Vítem Seiplem 8. Srpna 1706, celková hrubá stavba byla dokončena v roce 1713. V roce 1720 se začalo se stavbou arkád ambitu. Stavba ambitů včetně křídel spojujících ambit s kostelem byla ukončena v roce 1729. Na vnějšku severní strany ambitů byla zbudována kaple Božího hrobu.

Od roku 2007 žije v areálu komunita sester benediktinek

Exteriér
Nejzdobnější částí stavby je hlavní jižní portál se štítovým nástavcem a sochami andělského pozdravení (1729). Před portálem jsou po stranách osazeny sochy patronů proti moru z roku 1751, sv. Roch a sv. Šebestián. Štít západního průčelí kostela zdobí štukový reliéf zachycující bělohorskou bitvu. Ambit byl vymalován v letech 1735 – 1740 obrazy mariánských poutních míst Čech, Moravy, Slezska, Lužice a Bavorska..

Kategorie a štítky

Nastavení